Phaseliské drachmy
Phaseliské drachmy jsou drobné stříbrné mince přístavního města Phaselis na východním pobřeží Lýkie, ražené zhruba v letech 150–88 př. n. l. a řazené k ražbám Lýkijského spolku. Na líci nesou hlavu Apollóna s vavřínovým věncem, na rubu kitharu ve vpadlém čtverci a zkrácené jméno města.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná drachma sásánovského vládce Chusróa II. pochází z období největší moci a územního rozmachu Sásánovské říše. Mince představuje typickou ražbu pozdní antiky, která odráží...
Ovládací prvky výpisu
Phaselis založili podle tradice Rhoďané roku 690 př. n. l. na šíji mezi dvěma přístavy a město se stalo nejvýznamnějším obchodním přístavem východní Lýkie. Po míru v Apameji připadla Lýkie Rhodu a roku 168 př. n. l. ji Řím propustil do samosprávy, kterou vykonával Lýkijský spolek. Phaselis, o níž Strabón uvádí, že ke spolku nepatřila, se k němu po roce 160 př. n. l. na čas připojila.
Ještě předtím, zhruba v letech 218–186 př. n. l., razila Phaselis velké stříbrné tetradrachmy s typem Alexandra Velikého. Drachmy patří až do období spolku a odborná literatura je klade přibližně mezi roky 150 a 88 př. n. l. Jsou to malé mince o hmotnosti kolem dvou gramů.
Hlava Apollóna a kithara, jeho strunný nástroj, jsou typy, které užíval Lýkijský spolek. Phaseliské drachmy se od spolkových ražeb liší tím, že místo zkratky jména Lýkijců nesou nad kitharou zkrácené jméno města; proto se už v 19. století vedla debata, zda jde o ražby spolkové, nebo městské. Novější katalogy je řadí ke spolku, s Phaselidou jako mincovnou.





