Početní groše Habsburků
Početní groše Habsburků jsou účetní žetony, nikoli oběžné mince. Sloužily k výpočtům na početní desce v komorních, městských a dalších účtárnách. České ražby byly obvykle měděné a mohly nést panovnické znaky i jména úředníků. Slovo groš v jejich názvu tedy neoznačuje platební hodnotu stříbrného groše.
Početní groše patří mezi pomůcky pro správu účtů. Ačkoli mají podobu drobných kovových ražeb, nebyly určeny k placení. Při výpočtu se žetony rozkládaly na desce s vyznačenými poli. V českých zemích je používala královská komora, šlechtické a městské účtárny i úředníci dolů a mincoven.
Za Habsburků získala jejich výroba v českých mincovnách výraznější rozsah. České komorní ražby tohoto druhu pocházejí z období od Ferdinanda I. do Leopolda I.; poslední uvedený letopočet je 1662. Nešlo o nový peněžní nominál, ale o ražby určené potřebám účetnictví. Obvykle se vyráběly z mědi.
Na vládních početních penězích se objevovaly panovnické iniciály, český lev nebo říšský orel. Některé opisy jsou české, jiné německé; jejich obsah mohl odkazovat na českou komoru. Vedle početní funkce měly některé žetony také pamětní či osobní význam. Pro toto příbuzné, ale od oběžných mincí odlišné odvětví se postupně ujalo označení žeton.
