Pražské brakteáty
Pražské brakteáty jsou tenké jednostranné stříbrné mince 13. století z Čech, které současné listiny nazývaly prostě pražskými denáry. Razily se zhruba od 20. let 13. století do reformy Václava II. roku 1300, ale místo ražby jednotlivých typů většinou přesně určit nelze, protože jsou bez opisu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný denár českého knížete Soběslava II. pochází z let 1173–1178. Typ Cach 619 spojuje scénu svatého Vojtěcha žehnajícího stojící postavě s čelním poprsím žehnajícího...
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Vzácný typ katalogu Cach 390.
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Vzácný typ katalogu Cach 390.
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Brakteáty zavedl v Čechách Přemysl Otakar I. podle míšeňského vzoru, podle Encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky zřejmě ve druhé polovině 20. let 13. století; starší bádání kladlo přechod už kolem roku 1210. Tenký plech dovoloval razit několik mincí jedním úderem a ražba podle pokusů F. Cacha probíhala nejspíš na kožené podložce. Nejstarší velké brakteáty měly průměr 40–42 mm a vážily téměř gram.
Slovo brakteát je pozdní, humanistické. Listiny 13. století mluví o denárech a rozlišují „denarii Pragenses“ a „denarii Moravicales“. Smlouva o pronájmu české mince mincmistru Eberlinovi z poloviny 13. století dovolovala razit v Plzni řezenské denáry, kdyby tam pražské neobíhaly, a v Praze povolovala čtyři místa, kde se mělo zkoušet stříbro.
O práci samotné pražské mincovny ve 13. století však zprávy chybějí; předpokládá se, že jedna z mnoha tehdejších dílen pracovala na Pražském hradě. Brakteáty jsou až na výjimky němé, bez opisu, a k určitým mincovnám je lze přiřadit jen podle území, kde se nacházejí. Vzácné opisy jmenují Přemysla Otakara II. a Václava II.
Od druhé poloviny 13. století se průměr brakteátů zmenšoval až na 28 mm a tyto střední brakteáty tvoří většinu nálezů z doby po roce 1260. Jejich ražbu ukončila reforma Václava II. roku 1300, která zavedla pražský groš.





