Pražské brakteáty
Pražské brakteáty jsou tenké jednostranné středověké mince spojované s pražskou mincovní produkcí. Představují charakteristický typ ražby vrcholného středověku a patří k důležitým dokladům českého peněžního oběhu 13. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tříkrejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1697 je drobnou, ale historicky výmluvnou ražbou českých zemí v raném novověku. Připomíná každodenní peněžní oběh habsburské...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený ve vídeňské mincovně v roce 1783 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka C pod portrétem označuje Prahu.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1775 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Brakteát je velmi tenká mince ražená zpravidla jen z jedné strany, přičemž obraz na rubu vystupuje jako negativní otisk líce. Tento způsob výroby byl ve vrcholném středověku rozšířen v různých částech střední Evropy a v českých zemích se uplatnil také v mincovní produkci spojované s Prahou.
Pražské brakteáty jsou cenné především jako pramen k dějinám mincovnictví a peněžního oběhu. Ukazují, jak se ve středověku proměňovala podoba mince, její výtvarné pojetí i technické provedení. Jejich tenký střížek zároveň vysvětluje, proč se tyto ražby často dochovaly ve zhoršeném stavu nebo jen neúplně.
Obrazová výzdoba pražských brakteátů bývá spíše stručná a stylizovaná, přizpůsobená malé ploše a způsobu ražby. Objevují se na nich různé symbolické a figurální motivy, někdy doplněné krátkým opisem nebo bez textu. Při určování jednotlivých typů je proto důležitá opatrnost, protože detaily bývají na dochovaných kusech hůře čitelné.
Zařazení těchto mincí do širšího vývoje české měny je důležité i proto, že předcházejí pozdějším změnám v domácím mincovnictví. Nepředstavují však izolovanou zvláštnost jediné mincovny, ale součást širšího středoevropského vývoje. V této kategorii jsou shromážděny brakteáty spojované s Prahou jako významným mincovním a správním centrem tehdejších Čech.





