Pražské denáry
Pražské denáry jsou stříbrné mince přemyslovských knížat ražené v Praze od 60. let 10. století do počátku 13. století. Nejstarší nesou opis PRAGA CIVITAS, od počátku vlády knížete Oldřicha už jméno mincovny neuvádějí. Pražská mincovna razila podle odborné literatury denáry všech českých knížat 11. a 12. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár českého knížete Soběslava II. pochází z let 1173–1178. Typ Cach 619 spojuje scénu svatého Vojtěcha žehnajícího stojící postavě s čelním poprsím žehnajícího...
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Vzácný typ katalogu Cach 390.
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Vzácný typ katalogu Cach 390.
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Ovládací prvky výpisu
Ražba pražských denárů stojí na samém počátku českého mincovnictví. Kdy přesně začala, není dodnes vyřešeno – odhady se pohybují mezi 50. a 70. léty 10. století, nejpravděpodobnější je první polovina 60. let. Otevřená zůstává i otázka, zda první mince dal razit Boleslav I., nebo až Boleslav II. Kupec Ibráhím ibn Jákúb ve zprávě z roku 966 už o mincích v Praze píše.
Na nejstarších typech stojí opis PRAGA CIVITAS. První dílna se obvykle klade na Pražský hrad, označení ale zahrnovalo i podhradí s tržištěm, takže se mohlo razit i tam. Na denárech Boleslava II., Boleslava III., Vladivoje a Jaromíra se objevují také jména pražských mincmistrů Omerize, Nacuba a Mizlety. Jména mincoven i mincmistrů pak z mincí mizí na počátku vlády knížete Oldřicha (1012–1034).
Zásadní předěl přinesla mincovní reforma Břetislava I. roku 1050. Místo denárů velkého střížku o průměru 18–20 mm a hmotnosti přes jeden gram se začaly razit denáry malého střížku: kolem 16 mm, pod jeden gram, dvě stě kusů z hřivny o hmotnosti asi 210 g. Tato velikost vydržela s mírným kolísáním až do konce denárů, ryzost ale postupně výrazně klesala. Na denárech Vratislava II. z let 1086–1092 se poprvé objevuje královská koruna na hlavě panovníka.
Pražská mincovna byla v denárovém období nejstarší a hlavní: určovala se v ní jakost a stříž a ryla se v ní vzorová razidla, podle nichž se razilo i jinde. Protože denáry 11. a 12. století jméno mincovny nenesou, přiřazuje je literatura Praze podle typu a podle tohoto postavení. Denárová ražba skončila kolem roku 1217, kdy ji vystřídaly tenké jednostranné brakteáty.





