Pražské krejcary
Pražské krejcary razila pražská mincovna s přestávkami od roku 1561, kdy Ferdinand I. Habsburský zavedl zlatníkovou měnu, až do zastavení ražby v roce 1856. Nejvíc jich vzniklo v konvenční měně 18. století, kdy Praha razila dvacetníky se značkou C, a právě dvacetikrejcarem ročníku 1856 její činnost skončila.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v pražské mincovně v roce 1783 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka C pod portrétem označuje Prahu.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1775 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1774 pochází z pražské mincovny a představuje standardní oběhovou ražbu Českého království z období osvícenských reforem...
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Stříbrný 24krejcar českých stavů z roku 1620, ražený v Praze pod vedením mincmistra Pavla Škréty, patří k posledním emisím samostatného českého mincovnictví před porážkou...
Měděný krejcar z roku 1761, ražený v pražské mincovně za vlády císařovny Marie Terezie, představuje typickou drobnou minci tereziánského období. Tato ražba symbolizuje...
Ovládací prvky výpisu
Krejcar přišel do Čech z Tyrolska se zlatníkovou měnou Ferdinanda I. Habsburského. Od roku 1561 razila pražská mincovna zlatník neboli šedesátikrejcar, půlzlatník, desetikrejcar, dvoukrejcar a krejcar bez letopočtu, za Maxmiliána II. Habsburského hlavně dvoukrejcary a krejcary. S návratem k tolarové měně v roce 1573 krejcarové mince z Prahy na téměř půl století zmizely.
Vrátily se roku 1619 s mincovním řádem českých stavů, kdy Praha razila čtyřiadvacetikrejcary a dvanáctikrejcary; Fridrich Falcký k nim přidal osmačtyřicetikrejcar. Za dlouhé mince v letech 1622–1623 vycházely z Prahy krejcarové násobky až do 150 krejcarů ze špatného stříbra. Po kaládě zůstal hlavní pražskou drobnou mincí tříkrejcar, za Leopolda I. Habsburského přibyly patnáctikrejcary a šestikrejcary a Karel VI. razil v Praze patnáctikrejcary v letech 1728 a 1732–1740.
Největší kapitolou je konvenční měna. Za Marie Terezie a Františka I. Štěpána Lotrinského vycházely z Prahy od roku 1754 dvacetikrejcary, vedle nich sedmnáctikrejcary, desetikrejcary a další nominály. Roku 1760 nahradila drobné stříbrné krejcary měď a stříbrné mince dostaly značku mincovny C. Od roku 1766 k ní přibyly iniciály mincmistra a vardajna, do roku 1773 E.v.S.–A.S., potom E.v.S.–I.K., zrušené koncem roku 1780.
V roce 1784 byla pražská mincovna zavřena a na podzim 1795 kvůli válkám s Francií obnovena. Pro Františka I. Rakouského razila mimo jiné dvacetikrejcary, šestikrejcary a měděné krejcary, za Ferdinanda I. Dobrotivého už jen stříbrné krejcarové nominály. Od roku 1852 se výroba omezila na dvacetikrejcar a dvacetikrejcar ročníku 1856 se značkou C je poslední českou habsburskou vládní ražbou vůbec.





