Radiáty Galeria Maximiana
Radiáty Galeria Maximiana jsou mince s jeho portrétem v paprsčité koruně z let, kdy byl caesarem. Patří k nim antoniniány staré soustavy z let 293–295 i menší radiáty téměř bez stříbra a bez značky XXI, které se po Diokleciánově reformě razily v Cyziku, Antiochii, Alexandrii, Kartágu či Ticinu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový radiát Galeria Maximiana z mincovny Kyzikos pochází z období tetrarchie a představuje typickou ražbu konce 3. století. Mince odráží zásadní proměny římského státu,...
Ovládací prvky výpisu
Galerius (asi 250–311) se stal roku 293 caesarem, tedy mladším spoluvládcem Diokleciánovým, spravoval východ říše a roku 305 se stal augustem. V mincovních opisech se jmenuje GAL VAL MAXIMIANVS NOB CAES; jméno Maximianus sdílí s augustem Maximianem, od jehož mincí ho odliší titul nobilissimus caesar místo AVG.
První Galeriovy radiáty jsou antoniniány staré soustavy se značkou XXI, kterou se obvykle vykládá poměr dvaceti dílů bronzu k jednomu dílu stříbra. Katalog RIC je uvádí z let 293–295 z mincoven Lugdunum, Treveri, Ticinum, Řím, Siscia, Cyzicus a Antiochie. Ruby oslavují Jupitera, svornost vojska či vládců a sliby k výročím vlády.
Diokleciánova měnová reforma v polovině 90. let 3. století nahradila antoninián novými nominály. Paprsčitá koruna však nezmizela: řada mincoven dál razila menší minci s portrétem v paprsčité koruně, vážící asi 2,2 až 3,4 gramu, téměř bez stříbra a bez značky XXI. Numismatika jí říká poreformní radiát; s Galeriovou hlavou ji RIC uvádí z Cyziku, Antiochie, Alexandrie, Kartága, Siscie a Ticina.
Typickou ražbou jsou poreformní radiáty z Cyziku z let 295–299 s rubem CONCORDIA MILITVM: Galerius ve vojenském oděvu přijímá od Jupitera malou Viktorii na glóbu. Stejný námět nesou už antoniniány téže mincovny před reformou, o zařazení proto rozhoduje hmotnost a značka XXI v úseku.
