Radiáty z Kyziku
Radiáty z Kyziku jsou drobné bronzové mince z doby tetrarchie, ražené v Kyziku na jižním břehu Marmarského moře po Diokleciánově reformě kolem let 295–299. Nesou poprsí panovníka v paprsčité koruně, na rubu výjev CONCORDIA MILITVM a v poli písmeno K s řeckým písmenem dílny, které prozrazuje mincovnu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový radiát Galeria Maximiana z mincovny Kyzikos pochází z období tetrarchie a představuje typickou ražbu konce 3. století. Mince odráží zásadní proměny římského státu,...
Ovládací prvky výpisu
Radiátem se v numismatice označuje mince s portrétem panovníka v paprsčité koruně. Starší antoninián, který zavedl roku 215 Caracalla, se během 3. století změnil ze stříbrné mince na bronz s nepatrnou příměsí stříbra. Po Diokleciánově reformě kolem roku 294 vznikla vedle nového follisu menší bronzová mince s paprsčitou korunou, které numismatici říkají poreformní radiát.
Kyzikos na jižním břehu Marmarského moře patřil mezi mincovny, které tyto radiáty razily. Na kusech Galeria (vládl jako caesar 293–305) stojí opis GAL VAL MAXIMIANVS NOB CAES a na rubu CONCORDIA MILITVM: Jupiter podává panovníkovi ve vojenském oděvu malou Viktorii na kouli. V poli rubu je písmeno K a za ním řecké písmeno dílny, například KA nebo KB. Typ se datuje do let 295–299.
