Rakouské bankovky
Rakouské bankovky zahrnují papírová platidla od vídeňských bankocetlí z roku 1762 přes korunové bankovky Rakousko-uherské banky a poválečné přetisky DEUTSCHÖSTERREICH až po šilinkové emise Rakouské národní banky. Patří k nim i haléřové nouzové poukázky, které v letech 1919–1921 vydávaly rakouské obce a země.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bankovka v hodnotě 25 korun pochází z posledního roku existence Rakouska-Uherska. Rakousko-uherská banka ji vydala pro peněžní oběh společné monarchie v době, kdy její země...
Rakouská bankovka 100 šilinků s portrétem Eugena Böhm-Bawerka připomíná období pozdního šilinku a tradici národní bankovní grafiky. Certifikace PMG 55 potvrzuje velmi pěkný...
První papírové peníze vydala roku 1762 Vídeňská městská banka (Wiener Stadtbank) – byly to takzvané bankocetle. Patentem z 1. června 1816 založil císař František I. Privilegovanou rakouskou národní banku, která vydávání bankovek převzala. Roku 1878 ji vystřídala Rakousko-uherská banka; ta od roku 1900 vydávala pro celou monarchii bankovky v korunách se stranou rakouskou a uherskou.
Po rozpadu monarchie nový rakouský stát v roce 1919 opatřil obíhající bankovky Rakousko-uherské banky přetiskem DEUTSCHÖSTERREICH. Nové bankovky ještě nesly jméno Rakousko-uherské banky, ačkoli ji Saint-Germainská smlouva z 10. září 1919 poslala do likvidace. Poválečná inflace vyhnala nejvyšší hodnotu řady 1922 až na 500 000 korun. Drobné mince chyběly, a tak v letech 1919–1921 vydávaly vlastní haléřové poukázky stovky obcí i země.
Činnost zahájila Rakouská národní banka (Oesterreichische Nationalbank) 1. ledna 1923. Od 1. března 1925 platil místo koruny šilink, jeden za 10 000 korun. Po anšlusu nahradila 17. března 1938 šilink říšská marka, jedna za 1,50 šilinku, a bankovky národní banky ztratily 25. dubna 1938 platnost. Šilink obnovil zákon z 30. listopadu 1945. Euro platí v Rakousku bezhotovostně od roku 1999 a v hotovosti od 1. ledna 2002, kdy se měnilo za 13,7603 šilinku.





