Rakouské hellerové bankovky
Rakouské hellerové bankovky jsou nouzová platidla, která po první světové válce vydávaly rakouské obce a města. Haléř byl setinou rakousko-uherské koruny a v době nedostatku drobných mincí ho nahradily papírové poukázky s omezenou dobou platnosti, často výtvarně vypravené.
Řazení produktů
Výpis produktů
Nouzová bankovka z rakouského St. Veit im Pongau z roku 1920 zaujme bohatou ornamentikou a motivem místní léčebny. Představuje typický příklad regionálního platidla vydaného v...
Nouzová bankovka z dolnorakouské obce Eckartsau z roku 1920 zachycuje typické lokální motivy i architekturu regionu. Představuje autentický doklad ekonomických poměrů po rozpadu...
Nouzová bankovka z Horního Rakouska vydaná organizací péče o válečné poškozence v Rohrbachu představuje zajímavé svědectví sociálních poměrů po první světové válce i lokální...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Kilbu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečné doby. Zaujme dekorativním provedením a motivy spojenými s historií a...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Haidershofenu z roku 1920 je ukázkou lokálního platidla poválečné doby. Vyniká přehlednou typografií a motivem obce s kostelem zasazeným do...
Nouzová bankovka z obce Reichraming z roku 1920 je atraktivním příkladem lokální měny poválečného Rakouska. Vyniká bohatou symbolikou přírody a loveckých motivů, které odrážejí...
Nouzová bankovka z obce Eckartsau z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečného Rakouska. Zaujme detailním vyobrazením zámecké architektury a dokumentuje období...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Haidershofenu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečného období. Zaujme výraznou typografií i detailním vyobrazením obce s...
Nouzová bankovka 30 hellerů vydaná obcí Kreisbach v Dolním Rakousku v roce 1920 patří mezi emise rakouského Notgeldu z období hospodářských obtíží po první světové válce....
Nouzová bankovka z obce Zell-Arzberg z roku 1920 je ukázkou lokální měny vydané v období poválečné krize. Zaujme detailním vyobrazením zemědělské práce, které odráží charakter...
Nouzová bankovka z obce Köstendorf z roku 1920 je ukázkou lokálního platidla vzniklého po první světové válce. Vyniká jednoduchým, ale výrazným grafickým provedením a motivem...
Nouzová bankovka z obce Moosbach z roku 1920 je typickým příkladem lokální měny vzniklé po první světové válce. Vyniká výraznou kombinací barev a motivem místní architektury i...
Haléř se stal setinou koruny při rakousko-uherské měnové reformě roku 1892, kdy monarchie přešla od zlatníkové soustavy ke korunové. Po tři desetiletí to byla nejběžnější drobná mince v celé říši, tedy i v českých zemích, kde se pro ni vžil název haléř a v němčině Heller.
První světová válka tento klidný stav rozvrátila. Kovy byly potřeba pro zbrojní výrobu a obyvatelé začali drobné mince hromadit, protože kov měl sám o sobě hodnotu. Z oběhu tak zmizely přesně ty nominály, bez kterých se každodenní nákup neobejde – a vznikl problém, který centrální banka nedokázala včas vyřešit.
Odpovědí bylo nouzové platidlo, německy Notgeld. Vydávat je začaly obce, města, spořitelny i podniky, nejprve provizorně a později v pečlivě vypravených sériích. V Rakousku se rozmach této tvorby soustředil do let 1918 až 1921, kdy poukázky v hodnotě několika desítek haléřů vydávaly i zcela malé venkovské obce.
Pro sběratele mají tyto poukázky zvláštní půvab v tom, že zachycují místa, která by se do dějin peněz jinak nikdy nedostala. Vedle jmen velkých emitentů se objevují názvy malých rakouských vsí, farních spolků a obecních úřadů, jejichž jediným vstupem do numismatiky zůstala právě nouzová emise z počátku dvacátých let.
Většina těchto poukázek nesla datum splatnosti, po němž pozbývaly platnosti. Zároveň se z nich rychle stal předmět zájmu sběratelů: obce si nechávaly navrhovat výpravné série s místními motivy, pověstmi a znaky, protože prodej sběratelům přinášel obci peníze, které se nikdy nemusely proplatit. Právě díky tomu se dochovaly v takovém množství a v tak pestré výtvarné podobě, jakou běžná platidla nikdy neměla.
