Rakouské hellerové nouzovky
Rakouské hellerové nouzovky vydávaly v letech 1919–1921 rakouské obce, města a spolky, když z oběhu zmizely drobné mince. Šlo o krátkodobé poukázky nejčastěji na 10, 20 a 50 haléřů, které se rychle staly sběratelským artiklem; jen v Horních Rakousích je v roce 1920 vydalo 425 z 503 obcí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Nouzová bankovka z rakouského St. Veit im Pongau z roku 1920 zaujme bohatou ornamentikou a motivem místní léčebny. Představuje typický příklad regionálního platidla vydaného v...
Nouzová bankovka z dolnorakouské obce Eckartsau z roku 1920 zachycuje typické lokální motivy i architekturu regionu. Představuje autentický doklad ekonomických poměrů po rozpadu...
Nouzová bankovka z Horního Rakouska vydaná organizací péče o válečné poškozence v Rohrbachu představuje zajímavé svědectví sociálních poměrů po první světové válce i lokální...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Kilbu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečné doby. Zaujme dekorativním provedením a motivy spojenými s historií a...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Haidershofenu z roku 1920 je ukázkou lokálního platidla poválečné doby. Vyniká přehlednou typografií a motivem obce s kostelem zasazeným do...
Nouzová bankovka z obce Reichraming z roku 1920 je atraktivním příkladem lokální měny poválečného Rakouska. Vyniká bohatou symbolikou přírody a loveckých motivů, které odrážejí...
Nouzová bankovka z obce Eckartsau z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečného Rakouska. Zaujme detailním vyobrazením zámecké architektury a dokumentuje období...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Haidershofenu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečného období. Zaujme výraznou typografií i detailním vyobrazením obce s...
Nouzová bankovka 30 hellerů vydaná obcí Kreisbach v Dolním Rakousku v roce 1920 patří mezi emise rakouského Notgeldu z období hospodářských obtíží po první světové válce....
Nouzová bankovka z obce Zell-Arzberg z roku 1920 je ukázkou lokální měny vydané v období poválečné krize. Zaujme detailním vyobrazením zemědělské práce, které odráží charakter...
Nouzová bankovka z obce Köstendorf z roku 1920 je ukázkou lokálního platidla vzniklého po první světové válce. Vyniká jednoduchým, ale výrazným grafickým provedením a motivem...
Nouzová bankovka z obce Moosbach z roku 1920 je typickým příkladem lokální měny vzniklé po první světové válce. Vyniká výraznou kombinací barev a motivem místní architektury i...
Haléř (Heller) byl setinou koruny, kterou monarchie zavedla roku 1892. Po rozpadu říše si lidé drobné mince schovávali a obchodům chybělo čím vracet. Stát nestačil reagovat, a tak rakouské obce s jeho tichým souhlasem vydávaly vlastní haléřové poukázky – Gutscheine či Kassenscheine, tedy nouzové peníze neboli Notgeld.
Mezi prvními vydavateli byl Innsbruck, v září 1919 ho následovaly Kitzbühel a Kufstein a pak obce ve Vorarlbersku a Salcbursku. V Horních Rakousích vydal Linec první úřední poukázky 3. března 1920 a během roku je mělo 425 z 503 obcí. Vydávaly je i spolky, například svaz válečných poškozených v Rohrbachu. Poukázky měly pevný termín proplacení, většinou ještě v roce 1920; hornorakouské nouzovky definitivně pozbyly platnosti 1. října 1921.
Z nouzového platidla se rychle stal sběratelský předmět. Obce vydávaly sady obvykle o třech hodnotách s místními motivy a prodávaly je i v trafikách a na nádražích; kusy uložené ve sbírkách už nikdo k proplacení nepředložil, takže obcím přinášely výnos. Mnoho poukázek navrhli výtvarníci jako Klemens Brosch, Wilhelm Dachauer nebo Max Kislinger. Konec přišel, když stát obnovil svůj monopol a další vydávání zakázal. Úplný soupis rakouských nouzovek let 1914–1924 přinesl dvousvazkový katalog Kodnara a Künstnera.
