Rakouské šilinky
Rakouské šilinky jsou mince měny, která v Rakousku platila v letech 1925–1938 a znovu 1945–2002, než ji nahradilo euro. Patří sem oběžné šilinkové hodnoty obou republik i stříbrné a zlaté pamětní mince druhé republiky, které měly zákonnou platnost, ale v placení se objevovaly jen zřídka.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrné 2 šilinky svobodného hanzovního města Hamburk z doby císaře Rudolfa II. spojují městský znak s říšskou orlicí. Historická ražba z počátku 17. století zaujme výraznou...
Ovládací prvky výpisu
Šilink zavedl zákon z 20. prosince 1924 a do oběhu vstoupil 1. března 1925. Nahradil inflací znehodnocenou korunu v poměru 1 šilink za 10 000 korun a dělil se na 100 grošů. Už roku 1925 vyšly stříbrné mince za půl šilinku a šilink, roku 1934 přibyl stříbrný pětišilink. Po připojení Rakouska k Německu roku 1938 byl šilink vyměněn za říšskou marku v poměru 1,50 šilinku za marku.
Po válce spojenci šilink obnovili 30. listopadu 1945 a první mince druhé republiky vyšly roku 1946. Drobné hodnoty se zpočátku razily z hliníku a zinku, zčásti i ze zbylých střížků válečných feniků. Roku 1957 přibyla stříbrná desetišilinková mince a roku 1960 se pětišilink, dosud hliníkový, změnil na stříbrný; stříbro z oběžných mincí zmizelo roku 1969 u pětišilinku a roku 1974 u desetišilinku.
Pamětní mince druhé republiky se razily ve stříbře v hodnotách 25, 50, 100, 200 a 500 šilinků a ve zlatě za 500 a 1 000 šilinků. Rakousko přijalo euro roku 1999 v kurzu 13,7603 šilinku za euro a šilinkové mince z oběhu zmizely do 28. února 2002.
