Řezenské denáry
Řezenské denáry razili v Řezně bavorští vévodové od Arnulfa Bavorského († 937) a po nich i němečtí králové. Typ s křížem na líci a kaplí se jménem mincmistra na rubu určoval podobu mincí v Bavorsku i v Augsburgu a napodobovaly ho i nejstarší české denáry z druhé poloviny 10. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Denár Břetislava I. z let jeho vlády 1034–1055 představuje působivou ukázku českého raně středověkého mincovnictví.
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Český denár Soběslava I. z období 1125–1140 je ukázkou středověké panovnické ražby s výraznými figurálními výjevy. Obě strany zachycují stylizované postavy a dochované části...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Řezno bylo sídlem bavorských vévodů a jejich mincovnou. Už denáry vévody Arnulfa Bavorského († 937) mají obraz, který se pak drží desítky let: na líci kříž s kuličkami v úhlech a opis ARNVLFVS DVX, na rubu stylizovanou kapli s opisem REGINA CIVITAS, tedy město Řezno, a v kapli jméno mincmistra. Stejný typ razil vévoda Jindřich I. Bavorský s mincmistrem VVO.
Ve stejném typu pokračoval vévoda Jindřich II. Bavorský zvaný Svárlivý (951–995), který Bavorsko s přestávkou držel až do své smrti roku 995. Jeho syn vládl nejprve jako vévoda Jindřich IV. a od roku 1002 jako římský král Jindřich II. Na jeho královských denárech je korunované poprsí, na rubu kříž, opis RATASPONA CIVITAS a jméno mincmistra, například ECCHO nebo ANNO.
Řezenské denáry byly vzorem pro bavorské mincovny, pro Augsburg i pro Čechy. Nejstarší české denáry, takzvaný řezenský typ, převzaly jejich kříž a kapli a v nejstarších českých nálezech se denáry německé a české vyskytují zhruba ve stejném poměru. Vedle vévodů a králů razil v Řezně v letech 1002–1029 také purkrabí Rudbert.
Kolem roku 1050 staré řezenské denáry končí, jejich váha ale zůstala měřítkem. Když král Jindřich IV. Sálský roku 1061 povolil augsburskému biskupovi razit z libry stříbra o 30 denárů více než v Řezně, jde o první listinný doklad odchylky od karolinské mincovní soustavy.
