Řezenské tolary
Řezenské tolary razilo svobodné říšské město Řezno od 30. let 16. století až do roku 1802. Nesou městský znak, říšskou orlici nebo portrét panujícího císaře a často i pohled na město s Kamenným mostem přes Dunaj. Od roku 1754 šlo o konvenční tolary podle rakousko-bavorské měnové úmluvy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Řezno smělo jako svobodné říšské město razit vlastní mince od počátku 16. století a v roce 1547 získalo právo vydávat všechny nominály podle říšského mincovního řádu. První velké stříbrné mince, tehdy ještě zvané guldinery, vznikly v letech 1535–1549. V roce 1623 nahradil dosavadní zlatníkový tolar říšský tolar. Na líci často anděl drží městský znak, rub patří říšské orlici a jménu císaře.
Výjimečné jsou tolary z roku 1633, ražené poté, co město obsadila švédská vojska Bernarda Sasko-Výmarského: ukazují pohled na Řezno od severu i s polorozbořeným mostem přes Dunaj. Pohled na město s Kamenným mostem a katedrálou se pak na řezenských tolarech objevuje opakovaně až do konce ražby.
Za Františka I. Štěpána Lotrinského vznikl v roce 1745 tzv. tolar se sněmovním sálem, připomínka říšského sněmu zasedajícího v Řezně; podle mincovních spisů ho bylo vyraženo pouhých 133 kusů. Po rakousko-bavorské měnové úmluvě z roku 1753 razilo město konvenční tolary s opisem, že jde o deset kusů z jedné kolínské hřivny ryzího stříbra – s letopočty 1754, 1756 a 1759. Pod portrétem císaře nesou značku I·C·B mincmistra Johanna Christopha Busche.
Po Buschově smrti se tolary Josefa II. z roku 1766 musely razit v Norimberku. Další ražby vedl Georg Christoph Busch se značkou G·C·B; tolar z roku 1792 připomíná obnovu Kamenného mostu a volbu Františka II. císařem. Poslední řezenský tolar nese letopočet 1802 – v listopadu téhož roku magistrát oznámil, že město připadlo arcikancléři Karlu Theodoru von Dalbergovi, a ražba skončila.
