Římské asy
Římské asy jsou bronzové a později měděné mince, s nimiž začíná římské mincovnictví kolem roku 280 př. n. l. Za republiky nesly hlavu Januse a příď lodi, po Augustově reformě portrét císaře nebo členů jeho rodiny. As byl nejnižší pravidelně raženou mincí říše až do konce 3. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Bronzový as Hadriána z Antiochie představuje atraktivní ukázku římského provinciálního mincovnictví v Sýrii. Spojuje císařskou autoritu s řeckým prostředím východních provincií...
Ovládací prvky výpisu
Než začali razit mince, užívali Římané bronzové slitky a neopracované kusy kovu. As zavedla republika kolem roku 280 př. n. l. jako velkou litou bronzovou minci a vedle něj vznikla řada dílů od semisu po uncii. Na líci nesl dvojtvářnou hlavu boha Januse, na rubu příď válečné galéry.
Hmotnost asu postupně klesala, až vznikl tzv. sextantální as o šestině libry; zhruba v téže době se objevil stříbrný denár za deset asů. S lehčí váhou přešly mincovny od lití k ražbě. Kolem roku 140 př. n. l. se denár přecenil na šestnáct asů a v některých obdobích se asy nerazily vůbec.
Augustova reforma roku 23 př. n. l. dala asu novou podobu: razil se z načervenalé čisté mědi, zatímco dupondius a sestercius ze žluté mosazi. As platil čtvrtinu sestercia a polovinu dupondia a byl nejnižší pravidelně raženou mincí říše; semis a kvadrans vycházely jen občas a po Marku Aureliovi už vůbec. Za Nerona se část asů razila i z mosazi a od dupondia se pak liší jen velikostí.
Poslední asy vznikly za Aureliána v letech 270–275 a na počátku Diokleciánovy vlády. Pod řeckým jménem assarion se as udržel v řecky mluvících provinciích, kde města razila vlastní bronzy této hodnoty a jejích násobků.





