Římské dupondiusy
Římské dupondiusy jsou mosazné mince v hodnotě dvou asů a poloviny sestercia. Po Augustově reformě kolem roku 23 př. n. l. se razily ze zlatavého orichalka a od Neronovy doby je od stejně velkého měděného asu odlišuje hlavně paprsčitá koruna na hlavě císaře, znak dvojnásobné hodnoty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Dupondius císaře Trajána z římské mincovny představuje bronzovou ražbu z období vrcholné moci římského impéria. Motiv Felicity zdůrazňuje prosperitu, štěstí a stabilitu státu,...
Ovládací prvky výpisu
Jméno dupondius znamená „dvoulibrový“. Za republiky vznikl jako velká litá bronzová mince, která však ani na počátku dvě libry nevážila; na líci nesl bustu Romy a na rubu šestipaprskové kolo. Platil dva asy, tedy pětinu denáru.
Augustova reforma kolem roku 23 př. n. l. určila, že sestercius a dupondius se budou razit z mosazi, kterou Římané nazývali orichalkum, kdežto as z načervenalé mědi. Mosaz se cenila zhruba dvojnásobně oproti mědi, a proto byl dupondius přibližně stejně velký jako as, ale platil dvakrát tolik – polovinu sestercia a osminu denáru. Za vrcholného císařství stál zhruba tolik co bochník chleba nebo půllitr vína.
Rozlišit dupondius od asu bývá těžké. Za Augusta se část dupondiů razila z mědi a za Nerona naopak část asů z mosazi. Roku 66 proto dostal císař na dupondiu paprsčitou korunu, stejný znak dvojnásobné hodnoty, jaký později nesl antoninián i dvojitý sestercius. Starší kusy a občas i pozdější korunu nemají a pod tmavou patinou se barva kovu často nedá poznat.
S inflací 3. století dupondius ztratil význam a vymizel. Roku 2007 objevili archeologové v Londýně na lokalitě Draper’s Gardens mimořádně zachovalý a velmi vzácný dupondius Marka Aurelia z let 154–155.
