Římské follisy
Římské follisy jsou velké bronzové mince s tenkým postříbřeným povrchem, které zavedl Dioklecián svou měnovou reformou kolem roku 294. Během prvních desetiletí 4. století se zmenšovaly a ztrácely stříbro. Patří k nim ražby tetrarchů, Maxentia a Licinia i Konstantina I. Velikého a jeho synů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Ovládací prvky výpisu
Follis vznikl při velké měnové reformě, kterou Dioklecián kolem roku 294 nahradil úpadkové antoniniány novou soustavou nominálů. Nový velký bronz vážil zpočátku asi 10 g a měl malý podíl stříbra, soustředěný v tenké vrstvě na povrchu. Edikt o maximálních cenách z roku 301 počítal v denárech, které se už půl století nerazily; follis měl podle převládajícího názoru hodnotu dvanácti a půl takových účetních denárů.
Jméno follis je novodobé. Latinsky znamená „vak“ a ve starověku se tak označoval zapečetěný pytel s určitým množstvím mincí; vlastní antické jméno mince bylo pravděpodobně nummus. S novou měnou přišla i nová výzdoba: místo individuálních rysů přísná, téměř zaměnitelná tvář císaře jako ztělesnění moci a na rubu Génius římského lidu.
Stálou hodnotu follisu se udržet nepodařilo. Mince byla opakovaně přeceňována a zmenšována a za Konstantina I. Velikého už byla malá a stříbra téměř neobsahovala. Na ni navazující konstantinovské bronzy se kvůli nejasným nominálům dnes třídí jen podle průměru jako AE1 až AE4.
Follisy patří k nejčastějším nálezům římských mincí: v anglickém Seaton Down se roku 2013 našlo 22 888 kusů a u severovýchodního pobřeží Sardinie roku 2023 desítky tisíc výborně zachovaných follisů z první poloviny 4. století. Jméno follis později převzala byzantská bronzová mince v hodnotě 40 nummů, zavedená reformou Anastasia I. roku 498.





