Římské měděné mince
Římské měděné mince představují nejnižší nominály římské soustavy – od Augustova asu z načervenalé mědi a jeho dílů semisu a kvadrantu až po drobné ražby pozdního císařství. Měď byla kovem každodenních plateb a takové mince měly jen dohodnutou hodnotu, nikoli cenu obsaženého kovu.
Čistou měď přinesla do římské soustavy Augustova reforma kolem roku 23 př. n. l.: z načervenalé mědi se razil as, zatímco vyšší sestercius a dupondius vznikaly ze zlatavé mosazi. Hranice nebyla úplně ostrá – za Augusta se i některé dupondie razily z mědi a za Nerona naopak část asů z mosazi. As byl nejnižší běžně raženou mincí císařství; jeho díly semis a kvadrans se razily jen občas a po Marku Aureliovi vůbec.
Poslední asy patrně vznikly za Aureliána a na počátku Diokleciánovy vlády. Ve 4. století tvořily drobné peníze měďnaté mince, které se postupně zmenšovaly; jejich dobová jména neznáme, proto je numismatici dělí podle velikosti od největší AE1, měřící kolem 27 mm, po nejmenší AE4. K největším patří ražby Juliána Apostaty z let 361–363 s býkem a opisem SECVRITAS REIPVB.
