Římské radiáty
Římské radiáty jsou drobné bronzové mince s paprsčitou korunou na hlavě panovníka, které se razily po Diokleciánově měnové reformě koncem 3. století. Vzhledem navazují na antoniniány, chybí jim však značka XXI a stříbra obsahují málo nebo vůbec. Razili je i Diokleciánovi spoluvládci.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový radiát Galeria Maximiana z mincovny Kyzikos pochází z období tetrarchie a představuje typickou ražbu konce 3. století. Mince odráží zásadní proměny římského státu,...
Ovládací prvky výpisu
Takzvaný poreformní radiát vznikl při Diokleciánově měnové reformě, která nahradila zcela znehodnocený antoninián novou soustavou nominálů. Vzhledem se mu podobá: panovník na něm nosí paprsčitou korunu, jakou známe z vyobrazení boha Sol Invictus. Na rozdíl od antoniniánu však nemá značku XXI, vykládanou jako poměr dvaceti dílů mědi k jednomu dílu stříbra, a stříbra obsahuje málo nebo vůbec.
Antické jméno mince neznáme, podobně jako u většiny nominálů té doby, a název radiát vychází z paprsčité koruny. Hmotnost se pohybuje mezi 2,23 a 3,44 g. Vedle Diokleciána razili radiáty stejného stylu i jeho spoluvládci v tetrarchii – Maximianus, Constantius I. Chlorus a Galerius.
Radiát patřil do nové soustavy vedle zlatého aureu o 1/60 libry, stříbrného argentea a velkého bronzu, dnes zvaného follis. Edikt o maximálních cenách z roku 301 se snažil hodnotu peněz i zboží zafixovat, ale neuspěl a bronzové nominály se v dalších letech dál přeceňovaly.
