Římské tetradrachmy
Římské tetradrachmy jsou provinční mince řeckého typu, které se v době císařství razily na východě říše, především v syrské Antiochii a egyptské Alexandrii. Nesou portrét císaře s řeckým opisem a obsah stříbra v nich postupně klesl k billonu, slitině s malým podílem stříbra a převahou mědi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Tetradrachma, mince v hodnotě čtyř drachem, vznikla v řeckém světě a stala se obchodní mincí celého antického Středomoří; převládla attická váha asi 17,2 g. Když Řím připojoval nová území, nechával zpravidla v oběhu zavedené místní měny. Na řeckém východě tak vedle denárů obíhaly i mince řeckých nominálů s portrétem císaře, které numismatika řadí k římským provinčním ražbám.
Hlavními mincovnami tetradrachem v císařské době byly Antiochie v Sýrii a Alexandrie v Egyptě. Antiochijské tetradrachmy z poloviny 3. století, například za Filipa Araba a Decia, nesou na rubu orla s roztaženými křídly a věncem v zobáku, řecký opis o tribunské moci císaře a latinskou zkratku SC.
Egypt měl až do Diokleciánovy reformy uzavřenou měnovou soustavu postavenou na silně znehodnocené tetradrachmě. Hodnotou se počítala zhruba za denár, drahého kovu však obsahovala mnohem méně. Pozdní alexandrijské tetradrachmy jsou malé a silné billonové mince. Ražba skončila koncem 3. století, kdy Dioklecián sjednotil mincovnictví celé říše a provinční nominály zanikly.





