Římské tetrassariony
Římské tetrassariony jsou provinční bronzové mince v hodnotě čtyř assarionů, které ražila řecky mluvící města římské říše. Na líci nesou portrét císaře nebo člena jeho rodiny s řeckým opisem, na rubu místní motivy a jméno města, například Nicopolis ad Istrum v provincii Dolní Moesie.
Assarion bylo řecké jméno římského asu. Pod tímto jménem razila města v řecky mluvících provinciích drobné bronzy pro místní a regionální obchod, a to i v násobcích – diassarion za dva, tetrassarion za čtyři assariony. Hodnotou assarion římskému asu zřejmě po určitou dobu odpovídal, ale ne vždy. Na rozdíl od císařských mincí nesou tyto ražby řecké opisy a rubní motivy vázané na místní tradice.
Provinční mince nevydávaly císařské mincovny, ale městské úřady; v době císařství jich bylo přes šest set, nejvíc ve východní polovině říše. Některé razily jen pro své město, jiné pro celou provincii. Ražbu všech provinčních nominálů ukončila koncem 3. století měnová reforma Diokleciánova, která římské mincovnictví sjednotila.
Nicopolis ad Istrum, dnes zbytky u vesnice Nikjup nedaleko Velikého Tarnova v severním Bulharsku, založil Traján kolem let 102–106 na paměť vítězství v dáckých válkách. Město vzkvétalo za Hadriána, Antoninů a Severovců a razilo mince s portréty císařů. Caracalla po své návštěvě v letech 211–212 městskou mincovnu zavřel; po jeho smrti ji město znovu otevřelo.
