Římské victoriaty
Římské victoriaty jsou stříbrné mince římské republiky z konce 3. a první poloviny 2. století př. n. l. Na líci nesou hlavu Jupitera, na rubu Viktorii věnčící trofej a nápis ROMA. Vážily asi 3,4 g, byly z méně ryzího stříbra než denár a obíhaly hlavně v jižní Itálii a v Galii, kde nahrazovaly řeckou drachmu.
Victoriatus se razil přibližně od posledních desetiletí 3. století do poloviny 2. století př. n. l., souběžně s nově zavedeným denárem. Jméno je antické, doložené v dobových textech i nápisech, a odvozuje se od rubního obrazu Viktorie; řecky mluvící obyvatelé minci podle trofeje nazývali tropaikon.
Vážil asi 3,4 g, tedy tři scrupuly, polovinu staršího quadrigatu, a jeho stříbro bylo méně ryzí než u denáru. Nálezy pokladů ukazují, že obíhal hlavně v jižní Itálii a později v Galii; nebyl tedy běžnou součástí římské soustavy, ale náhradou řecké drachmy. Zpočátku měl hodnotu asi tří čtvrtin denáru.
Kolem poloviny 2. století př. n. l. victoriaty z italských pokladů náhle mizí, nejspíš byly úředně staženy. Když roku 101 př. n. l. Řím znovu zavedl quinarius s podobným obrazem, platil půl denáru, a stejně se tehdy počítaly i opotřebované victoriaty, které zůstaly v oběhu. Nový quinarius se razil hlavně pro Předalpskou Galii, kde byly victoriaty i jejich napodobeniny oblíbené.
