Říšské feniky
Říšské feniky jsou drobné mince Německa z let 1924–1945, setina říšské marky. Navázaly na rentový fenik, s nímž roku 1923 skončila hyperinflace. Razily se z bronzu, hliníkového bronzu a niklu, za druhé světové války ze zinku a hliníku. Od roku 1939 platily i v protektorátu Čechy a Morava.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Fenik patří k nejstarším německým mincím – tak se v Německu nazýval už raně středověký denár a od roku 1871 byl setinou marky Německého císařství. Po první světové válce však papírová marka podlehla hyperinflaci a koncem roku 1923 ji nahradila rentová marka: jeden bilion papírových marek se směnil za jednu rentovou marku a drobné mince nesly nápis Rentenpfennig.
Bankovní zákon z 30. srpna 1924 zavedl jako trvalou měnu říšskou marku, dělenou na sto říšských feniků. Formálně byla kryta zlatem, zlaté mince však v oběhu nebyly. Mince s nápisem Reichspfennig vznikaly v hodnotách 1, 2, 4, 5, 10 a 50 feniků. Jedno- a dvoufeniky byly bronzové, pěti- a desetifeniky z hliníkového bronzu a padesátifenik od roku 1927 z niklu. Čtyřfenik se razil jen roku 1932, v době hospodářské krize.
Od roku 1936 se na feniky dostala říšská orlice se svastikou. Za druhé světové války se drobné feniky razily ze zinku a padesátifenik z hliníku. Mince vyráběly mincovny Berlín (A), Mnichov (D), Muldenhütten (E), Stuttgart (F), Karlsruhe (G) a Hamburk (J), po anšlusu Rakouska roku 1938 i Vídeň (B).
Říšské feniky obíhaly i v českých zemích. Po záboru pohraničí na podzim 1938 se staly platidlem v Sudetech a od března 1939 platila říšská marka v protektorátu Čechy a Morava vedle koruny v nuceném kurzu jedna marka za deset korun. Říšskou marku i s feniky ukončila až měnová reforma v červnu 1948, kdy ji na západě vystřídala německá marka.
