Rubly
Rubly patří k nejstarším měnám dodnes v oběhu; rubl se na ruském území používal od 14. století jako váhová jednotka stříbra. Jako mince jej zavedla reforma Petra I. Velikého roku 1704, která z rublu o sto kopejkách udělala první desetinnou měnu světa. Po carském rublu následoval sovětský a od roku 1992 ruský rubl.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Jméno rubl se nejčastěji odvozuje od ruského slovesa rubiť, sekat, protože rubl se chápal jako odseknutý kus stříbrné hřivny; podle jiného výkladu byl rubl hřivně rovný a novgorodský rukopis na březové kůře ze 13. století oběma jmény označuje 204 g stříbra. Od mincovní reformy roku 1534 se početní rubl rovnal sto novgorodským deňgám, později zvaným kopejky, nebo dvěma stům moskevských deněg.
Stříbrné rublové mince se objevily roku 1654, ale teprve Petr I. Veliký roku 1704 přešel úplně na domácí stříbrný rubl. Vážil 28 g při ryzosti asi 72 %, tedy s 20,2 g ryzího stříbra, a dělil se na sto měděných kopějek, čímž se rubl stal první desetinnou měnou na světě. Za Kateřiny II. Veliké začala roku 1769 vydávat státní papírové peníze Asignační banka.
Roku 1885 se zlatý rubl navázal na francouzský frank a roku 1897 se upravil na 0,774 g ryzího zlata, tedy dva a dvě třetiny franku. Zlaté pětirubly a desetirubly přišly roku 1886 a po reformě 1897 menší kusy stejných hodnot; jeden rok se razily i rubly 7½ a 15, velikostí shodné se staršími pěti- a desetirubly. Ražba zlata se zastavila roku 1911, stříbrný rubl platil do roku 1897 a zlatý do roku 1917.
Válka a revoluce rubl znehodnotily a v letech 1917–1922 jej nahradil sovětský rubl, který platil až do rozpadu Sovětského svazu. Ruský rubl ho nahradil v poměru jedna ku jedné, roku 1998 prošel denominací tisíc starých za jeden nový a dodnes se dělí na sto kopějek.





