Scuda Františka II. / Františka I. Rakouského
Scuda Františka II. / Františka I. Rakouského jsou stříbrné mince Lombardsko-benátského království z let 1822–1832 v hodnotě šesti rakouských lir, tedy jednoho konvenčního tolaru. Razily je mincovny v Miláně (M) a Benátkách (V) s portrétem císaře a rakouským orlem. Ražba pokračovala za Ferdinanda I.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný scudo z Lombardsko-benátského království představuje měnový systém severní Itálie v době habsburské správy. Mince nese jméno císaře Františka I. a patří k typickým...
Ovládací prvky výpisu
František II. (1768–1835) vládl jako poslední císař Svaté říše římské a od roku 1804 jako rakouský císař František I. Po vídeňském kongresu získalo Rakousko roku 1815 Lombardii a Benátsko, spojené v Lombardsko-benátské království. Pro ně vznikla vlastní měna – rakouská lira (lira austriaca).
Liry se razily od roku 1822, do oběhu vstoupily patentem Františka I. 1. listopadu 1823. Jedna lira měla hodnotu třetiny zlatého, tedy 20 krejcarů, a scudo v hodnotě šesti lir odpovídalo jednomu konvenčnímu tolaru. Vážilo 25,99 g při ryzosti 900/1000 a průměru 39 mm. Za Františka I. se scuda razila v letech 1822–1832, za jeho nástupce Ferdinanda I. pak 1837–1846 a naposledy roku 1853.
Pro italské ražby byly roku 1818 přiděleny značky M pro Milán a V pro Benátky, umístěné na líci pod portrétem. Líc nese vavřínem ověnčenou hlavu císaře s opisem FRANCISCVS I D G AVSTRIAE IMPERATOR, rub korunovaného dvouhlavého orla se štítem a dlouhý opis s titulem krále Lombardie a Benátek a letopočtem. Vedle scud se razila i zlatá sovrana.
Rakouská lira platila až do měnové reformy, která roku 1858 zavedla v Lombardsku-Benátsku zlatý rakouské měny. Lombardii Rakousko ztratilo roku 1859, Benátsko roku 1866.
