Scuda z Benátek
Scuda z Benátek jsou velké stříbrné mince z benátské mincovny. Benátská republika tu od roku 1578 razila stříbrné scudo s křížem, za rakouské vlády v Lombardsko-benátském království pak od roku 1822 vznikalo scudo v hodnotě šesti rakouských lir se značkou mincovny V pod portrétem císaře.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný scudo z Lombardsko-benátského království představuje měnový systém severní Itálie v době habsburské správy. Mince nese jméno císaře Františka I. a patří k typickým...
Ovládací prvky výpisu
Benátská republika zavedla stříbrné scudo, zvané také scudo s křížem, roku 1578. Obsahovalo asi 30 gramů čistého stříbra a zprvu platilo 7 lir; do roku 1739 jeho hodnota vystoupala na 12,4 liry. Vedle dukatonu a zlatého cekínu patřilo k hlavním mincím pozdní republiky a razilo se i v polovinách, čtvrtinách a osminách.
Po vídeňském kongresu se Benátky staly součástí Lombardsko-benátského království, vyhlášeného 7. dubna 1815. Mincovny v Miláně a Benátkách dostaly roku 1818 značky M a V. Zvláštní rakouská lira pro toto království se začala razit roku 1822 a do oběhu přišla 1. listopadu 1823. Měla hodnotu 20 krejcarů, tedy třetiny rakouského zlatého, a scudo za šest lir tak odpovídalo dvěma zlatým.
Za Františka I. Rakouského nesla scuda na líci císařovu hlavu s opisem FRANCISCVS I D G AVSTRIAE IMPERATOR a na rubu korunovanou dvouhlavou orlici se znakem království; benátské kusy prozradí písmeno V pod portrétem. Všechny mince v rakouských lirách se za něj razily v Miláně a v Benátkách. Ražbu přerušil rok 1848, kdy Republika svatého Marka vydávala vlastní mince podle italské liry. Benátsko Rakousko ztratilo roku 1866.
