Sestercie Alexandra Severa
Sestercie Alexandra Severa jsou velké mosazné mince posledního císaře severovské dynastie, ražené v letech 222–235 převážně v mincovně v Římě. Vznikaly v době, kdy se mladý císař snažil udržet hodnotu římských mincí a obsah stříbra v denáru – po jeho smrti se měna začala rychle znehodnocovat.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sesterc Alexandra Severa z římské mincovny připomíná závěrečnou fázi severovské dynastie. Bronzová ražba s motivem vojenské ctnosti Virtus spojuje portrétní tradici císařského...
Ovládací prvky výpisu
Alexander Severus (208–235) se stal císařem roku 222 jako čtrnáctiletý a vládl až do své smrti v Mohuči v roce 235. Za jeho vlády se mincovnictví ještě snažilo udržet kvalitu: u stříbrného denáru sice nejdřív snížil ryzost, roku 229 a 230 ji ale znovu zvýšil.
Sestercius byl v té době mosazná mince z orichalka, ve standardu kolem 25 g, s portrétem s vavřínovým věncem na líci a s velkými písmeny SC na rubu. Většinu sestercií razila mincovna v Římě. Na rubech se objevují bohové a personifikace, například kráčející Mars s kopím a trofejí.
Po Alexandrově smrti se jeho hospodářská politika opustila a římská měna se začala znehodnocovat. Sestercie nástupců rychle ztrácely váhu, kov se tavil ze starších mincí a doplňoval bronzem i olovem, takže pozdější ražby bývají tmavší a hrubší.
