Sestercie Antonia Pia
Sestercie Antonia Pia jsou velké mosazné mince z let 138–161, ražené v Římě. Nesou vavřínem ověnčenou hlavu císaře, opis s titulem ANTONINVS AVG PIVS a na rubu zkratku SC. Datovat je lze podle počtu konzulátů a tribunských pravomocí v opisu, ruby připomínají i události jeho vlády.
Antoninus Pius (86–161) vládl římské říši od roku 138 do roku 161. Sestercius byl v jeho době největší mincí z obecného kovu – ražený z mosazi (orichalka), vážil obvykle 25 až 28 gramů při průměru kolem 32–34 milimetrů. Sestercie se razily převážně v Římě a jako ostatní mince z obecného kovu nesou na rubu zkratku SC (senatus consulto).
Na líci bývá hlava císaře s vavřínovým věncem a opis ANTONINVS AVG PIVS P P s dalšími tituly. Počet konzulátů a tribunských pravomocí v opisu (COS III, COS IIII, TR P s číslem) umožňuje sestercie přesně datovat – opis COS IIII nesou ražby od roku 145.
Ruby kromě obvyklých alegorií připomínají i konkrétní události. Po válce v Británii, kdy vznikl Antoninův val mezi zálivy Forth a Clyde, se objevily sestercie s postavou Británie se štítem a kopím a nápisem BRITANNIA. Po smrti manželky Faustiny roku 141 dal císař razit mince s jejím portrétem a opisem DIVA FAVSTINA.





