Sestercie Commoda
Sestercie Commoda jsou velké mosazné mince o hmotnosti kolem 25–28 gramů, které pro Commoda razila mincovna v Římě v letech 177–192 – nejprve po boku jeho otce Marka Aurelia, od roku 180 za samostatné vlády. Jejich opisy a obrazy sledují změny císařova jména i jeho závěrečné ztotožnění s Herkulem v roce 192.
Commodus (161–192) vládl od roku 177 jako spoluvládce svého otce Marka Aurelia a po jeho smrti v březnu 180 jako jediný císař. Sestercius byl tehdy velkou mincí z mosazi, kterou Římané nazývali orichalkum; změřené kusy z jeho vlády váží zhruba 25–28 gramů při průměru 31–34 milimetrů. Všechny Commodovy sestercie razila mincovna v Římě a na rubu nesou zkratku S C (senatus consulto).
Ražba byla mimořádně bohatá: katalog římských císařských mincí uvádí pro Commoda přes tři sta typů sesterciů, víc než u kteréhokoli jiného nominálu jeho vlády. Hned v roce 180 vyšly sestercie na počest zesnulého otce s opisem DIVVS M ANTONINVS PIVS a s orlem a nápisem CONSECRATIO na rubu. Rok ražby se u ostatních čte z císařské titulatury – z počtu let tribunské pravomoci (TR P) a konzulátů (COS).
Opisy sledují i změny jména. Po otcově smrti se Commodus nazýval Marcus Aurelius Commodus Antoninus, roku 191 se vrátil k rodnému jménu a na lících se objevuje L AEL AVREL COMM AVG P FEL. Jeden z pozdních typů ukazuje zahaleného císaře, jak orá s dvojicí volů, s opisem COL L AN COM – narážkou na přejmenování Říma na Colonia Lucia Annia Commodiana.
Poslední rok vlády patří Herkulovi. Sestercie z roku 192 nesou portrét v lví kůži, Herkulův kyj ve vavřínovém věnci nebo luk, kyj a toulec s opisem HERCVL ROMANO AVGV. Zatímco stříbrný denár za Commoda lehčal a ztrácel ryzost, sestercius zůstal až do císařovy smrti 31. prosince 192 těžkou mosaznou mincí.
