Sestercie Domitiana
Sestercie Domitiana razila za jeho vlády v letech 81–96 výhradně římská mincovna. Velké mosazné mince o váze kolem 25–28 g nesou na rubu často Minervu, kterou císař uctíval nejhorlivěji, od roku 85 oslavy vítězství nad Germány s opisem GERMANIA CAPTA a roku 88 připomínku sekulárních her.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sesterc císaře Domitiana s motivem Minervy představuje výraznou ražbu flavijského období. Velký římský nominál spojuje císařskou titulaturu, každodenní peněžní oběh a...
Ovládací prvky výpisu
Domitianus vládl od 14. září 81 až do své smrti 18. září 96. Sestercie s jeho portrétem vznikaly už dřív, když byl caesarem za otce Vespasiána a bratra Tita; jako císař je razil výhradně v Římě. Sestercius byl v té době velkou mincí z mosazi, kterou Římané nazývali orichalkum, o váze kolem 25–28 g a hodnotě čtvrtiny denáru.
První císařské sestercie z let 81 a 82 mají na líci opis IMP CAES DIVI VESP F DOMITIAN AVG P M a na rubu nejčastěji Minervu s kopím, někdy i se štítem. Bohyni Domitianus uctíval nejhorlivěji a na jeho mincích se objevuje v řadě podob. Nejvíce typů sestercií vzniklo roku 85: v opisu na líci přibyl titul GERM a ruby oslavují válku s Germány – zajatou Germánii s opisem GERMANIA CAPTA nebo císaře na koni, který probodává Germána.
Roku 88 připomněly zvláštní sestercie sekulární hry. Mincovnictví Domitianovy doby se vyznačuje pečlivou úpravou titulatury a jemným provedením rubů. Hned po nástupu zvýšil Domitianus ryzost denáru z 90 na 98 %; finanční krize roku 85 si vynutila snížení na 93,5 %, stále víc než za Vespasiána a Tita.
