Sestercie Faustiny starší
Sestercie Faustiny starší se razily v Římě za vlády jejího manžela Antonina Pia – nejprve od roku 138 s titulem Augusta, po její smrti na podzim 140 s opisem DIVA FAVSTINA. Posmrtné ražby zbožštěné císařovny pokračovaly řadu let a svým počtem mnohonásobně převyšují mince z doby jejího života.
Řazení produktů
Výpis produktů
Římský bronzový sestercius císařovny Faustiny z 2. století n. l., ražený posmrtně na její počest, je výjimečnou památkou na významnou postavu císařského dvora a láká sběratele...
Ovládací prvky výpisu
Annia Galeria Faustina, zvaná starší (asi 100–140), byla manželkou Antonina Pia. Když se roku 138 stal císařem, udělil jí senát titul Augusta. Zemřela koncem října 140 a Antoninus ji dal senátem prohlásit za bohyni. Sestercius, velká mosazná mince o váze asi 25–28 g, se tehdy razil v Římě a nesl na rubu písmena SC, označení ražby se souhlasem senátu.
Sestercie z let 138–140 s živou Faustinou jako Augustou jsou méně časté. Naprostá většina jejích sesterciů je posmrtná: na líci opis DIVA FAVSTINA, na rubu motivy zbožštění a věčnosti – personifikace Aeternitas, páv jako pták spojovaný s císařovnami, oltář nebo chrám s opisem CONSECRATIO či AETERNITAS. Antoninus tak manželku na mincích připomínal ještě dlouho po její smrti.
Chrám zasvěcený Faustině stojí na Foru Romanu dodnes; po smrti Antonina Pia byl zasvěcen oběma manželům a mince s jeho průčelím patří k typickým posmrtným typům. Na Faustininu počest založil císař také nadaci Puellae Faustinianae na podporu osiřelých dívek, kterou připomínají i mince.
Faustina starší byla matkou Faustiny mladší, pozdější manželky Marka Aurelia. Obě mají vlastní ražby a na mincích se rozlišují podle opisu i účesu: starší nosí vlasy spletené do copánků a stočené do drdolu na temeni.
