Sestercie Filipa I. Araba
Sestercie Filipa I. Araba razila v letech 244–249 mincovna v Římě. Nejznámější řadu tvoří ražby k oslavám tisíciletí Říma v roce 248 s opisem SAECVLARES AVGG a zvířaty z cirkusových her – lvem, hrochem, jelenem či vlčicí s dvojčaty. Na líci stojí obvykle opis IMP M IVL PHILIPPVS AVG, na rubech zkratka S C.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sesterxius Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou epochu krize třetího století. Reverz s personifikací věrnosti vojska vyjadřuje zásadní význam...
Sestercius Filipa I. Arabského zachycuje císaře v době neklidné římské říše třetího století. Motiv panovnického příjezdu připomíná návrat vládce a veřejné potvrzení jeho...
Bronzový sesterc Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidné období 3. století. Motiv Victorie zdůrazňuje vítězství, ochranu říše a snahu císařské moci posílit...
Ovládací prvky výpisu
Filip I. Arab (asi 204–249) vládl od února 244 do září 249, kdy padl po porážce od Decia u Verony. Jeho sestercie razila podle katalogu RIC jediná mincovna – Řím. Na líci nesou nejčastěji opis IMP M IVL PHILIPPVS AVG a vavřínem ověnčené poprsí. Sestercius byl v té době stále velkou mosaznou mincí, i když jeho kov i provedení se během 3. století zhoršovaly.
Filip ještě v roce 244 jmenoval malého syna Filipa caesarem a během oslav roku 248 jej povýšil na spoluvládce. Proto se na rubech často objevuje zkratka AVGG – dva vládnoucí augustové: vedle LIBERALITAS AVGG nesou ruby zosobnění jako PAX AETERNA, AEQVITAS, ANNONA či FIDES MILITVM, vždy se zkratkou S C.
Vrcholem vlády byly v dubnu 248 oslavy tisíciletí Říma. Při hrách bylo v aréně předvedeno a zabito na stovky exotických zvířat včetně hrochů, levhartů, lvů a žiraf. Sestercie s opisem SAECVLARES AVGG proto zobrazují lva, hrocha, jelena, antilopu, gazelu, kozla či vlčici kojící dvojčata, dále nízký sloupek s nápisem COS II nebo COS III a šestisloupový chrám s postavou Romy. Pamětní ražby k výročí vycházely ve velkém množství.
Na Filipovy sestercie navázal jeho nástupce Traianus Decius, který vedle nich jako první vydal dvojitý sestercius. Sestercie se pak razily už jen do doby Aureliána a v reformách 4. století zcela zanikly.
