Sestercie Gordiana III.
Sestercie Gordiana III. jsou velké mince ze slitiny mědi z let 238–244, kdy římské říši vládl mladý Gordianus III. Razila je mincovna v Římě s písmeny S C na rubu. Vznikaly v době, kdy hlavní roli v oběhu přebíral stříbrný antoninián a sestercie postupně ztrácely na váze i kvalitě kovu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sestercius císaře Gordiana III. připomíná bouřlivé období římské říše ve 3. století. Reverz se stojícím císařem, kopím a globem vyjadřuje vojenskou autoritu i vládu nad...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Římský bronzový sestercius císaře Gordiana III., ražený v letech 238–244 n. l., je krásným dokladem římského mincovního umění a dynastické propagandy, ceněný sběrateli pro svůj...
Ovládací prvky výpisu
Gordianus III. (225–244), vnuk Gordiana I., se roku 238 – v roce šesti císařů – jako třináctiletý stal po zavraždění Pupiena a Balbina jediným císařem. Vládl do února 244, kdy zemřel během tažení proti sásánovské Persii; okolnosti jeho smrti nejsou jasné. Sestercie s jeho portrétem provázejí celou jeho necelou šestiletou vládu.
Sestercie Gordiana III. pocházejí z mincovny v Římě. Na líci nesou vavřínem ověnčené poprsí mladého císaře, na většině kusů s opisem IMP GORDIANVS PIVS FEL AVG, na rubu božstvo nebo zosobnění císařských ctností a písmena S C – „z usnesení senátu“. Časté jsou typy LAETITIA AVG N, IOVI STATORI nebo AETERNITATI AVG se Sluncem držícím glóbus.
Ve 3. století sestercie slábly. Zatímco v 1. a 2. století vážily kolem 25 gramů, kusy Gordiana III. mají většinou mezi 16 a 23 gramy. Stříbrné peníze se zároveň přesouvaly k antoniniánu, jehož ražbu obnovili roku 238 Pupienus a Balbinus a který se za Gordiana III. stal hlavní stříbrnou mincí.
Sestercie se razily ještě několik desetiletí, s horším kovem i hrubšími střížky; jedny z posledních vznikly za Aureliána v 70. letech 3. století.





