Sestercie Herennia Etrusca
Sestercie Herennia Etrusca vznikaly v Římě v letech 250–251, kdy byl starší syn císaře Decia caesarem, tedy určeným následníkem. Nesou jeho chlapecký portrét s nepokrytou hlavou a opis Q HER ETR MES DECIVS NOB C. Sestercie s titulem augusta katalog neuvádí – v červnu 251 padl spolu s otcem u Abrittu.
Herennius Etruscus (zemřel 251) byl starším synem císaře Decia a Herennie Etruscilly. Roku 250 ho otec jmenoval caesarem, v květnu 251 spoluvládcem s titulem augusta a o několik týdnů později oba zahynuli v bitvě u Abrittu proti Gótům.
Všechny jeho sestercie, které uvádí katalog Roman Imperial Coinage, pocházejí z doby, kdy byl caesarem, a razila je mincovna v Římě. Mladík je na nich zobrazen s nepokrytou hlavou, v plášti a pancíři. Opis Q HER ETR MES DECIVS NOB C zkracuje jeho jméno Quintus Herennius Etruscus Messius Decius a titul caesara.
Na rubu je Merkur s měšcem a caduceem a opisem PIETAS AVGG, obětní náčiní s opisem PIETAS AVGVSTORVM, Apollón sedící s lyrou nebo sám princ ve vojenském oděvu se standartou či holí a kopím. Tytéž obrazy nesou i jeho dupondie a asy. Herennius se objevuje také na ražbách otce: na sesterciu spolu s bratrem Hostilianem a na dvojitém sesterciu vedle Decia při rozdílení darů lidu.
