Sestercie Philippa mladšího
Sestercie Philippa mladšího jsou mosazné mince syna císaře Filipa Araba, ražené v Římě v letech 244–249. Nejčastější jsou ražby z let 244–247, kdy byl chlapec caesarem a následníkem trůnu, s rubem PRINCIPI IVVENTVS; po povýšení kolem roku 247 už nesou titul augusta jako spoluvládce svého otce.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sestercius Filipa II. připomíná mladého caesara a následníka Filipa I. Arabského a dynastické ambice jeho rodu. Heslo PRINCIPI IVVENTVS představuje císařova syna jako...
Ovládací prvky výpisu
Philippus mladší (237–249) se stal caesarem jako sedmiletý v létě roku 244, když jeho otec Filip Arabs nastoupil na trůn. Kolem roku 247 jej otec povýšil na augusta a spoluvládce. Zahynul na podzim 249 v Římě rukou pretoriánů, krátce poté, co jeho otec padl v boji proti Deciovi.
Z jeho krátké vlády se dochovalo velké množství mincí. Sestercie z let, kdy byl caesarem, ukazují na líci chlapeckou hlavu bez vavřínu a na rubu opis PRINCIPI IVVENTVS – „prvnímu mezi mladými“. Tento titul dostávali určení nástupci císaře, nejčastěji z jeho rodiny, a na minci tak vyhlašoval, kdo má po Filipovi vládnout.
Sestercius byl v polovině 3. století stále velkou mosaznou mincí se zkratkou SC na rubu, kvalita kovu i ražby však klesala. Starší sestercie se přetavovaly a chybějící kov se doplňoval bronzem a olovem; mince proto bývají tmavší a hrubší než ražby z počátku století.
