Sestercie Traiana

Sestercie Traiana razila mincovna v Římě v letech 98–117 jako velké mosazné mince s písmeny SC. Za válek s Dáky a Parthy nesly zprávy o vítězstvích a nových provinciích, po roce 103 i obrazy staveb, které dal císař postavit či obnovit – Circus Maximus, triumfální oblouk nebo přístav u Ostie.

Sestercius Traiana, líc s vavřínovým věncem, Řím 103–111Marcus Ulpius Traianus (53–117) vládl jako římský císař v letech 98–117; za něj dosáhla říše největšího rozsahu. Sestercius byl v jeho době největší mincí běžného oběhu – mosazný (z orichalka), vážil asi 25–28 g a odpovídal čtvrtině denáru. Velký střížek dával rytcům prostor pro složité výjevy, který menší mince neměly.

Opis na líci pomáhá s datováním. Přídomek DAC (Dacicus) nese Traianus po roce 102, pátý konzulát COS V odpovídá letům 103–111 a COS VI letům 112–117; titul PARTHICO se objevuje od roku 116. Věnování SPQR OPTIMO PRINCIPI se na rubech objevuje asi od roku 103, přívlastek Optimus převzal císař do své titulatury až roku 114.

Sestercie z let 103–111 patří k nejbohatším stavebním typům římských mincí. Ukazují Circus Maximus, který Traianus obnovil a rozšířil, triumfální oblouk, chrám s osmi sloupy a jednoobloukový most, v němž se obvykle vidí most přes Dunaj – výklad však není jednotný. Kolem let 112–114 přibyl pohled z výšky na nový přístav Portus u Ostie.

Válečné typy oslavují dobytí Dákie – sedící Dácii s opisem DACIA CAPTA nebo zajatce u trofeje – a na konci vlády i východní tažení s opisem ARMENIA ET MESOPOTAMIA IN POTESTATEM P R REDACTAE. Vedle nich se razily ruby připomínající veřejná díla a péči o obyvatele, například VIA TRAIANA o nové silnici nebo ALIM ITAL o podpoře italských dětí.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet