Šilinkové bankovky
Šilinkové bankovky jsou papírová platidla znějící na šilink. Tvoří je především bankovky Rakouské národní banky (Oesterreichische Nationalbank) ve Vídni, která šilinky vydávala v letech 1925–1938 a znovu od roku 1945 až do zavedení eura v roce 2002, kdy jedno euro odpovídalo 13,7603 šilinku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouská bankovka 100 šilinků s portrétem Eugena Böhm-Bawerka připomíná období pozdního šilinku a tradici národní bankovní grafiky. Certifikace PMG 55 potvrzuje velmi pěkný...
Ovládací prvky výpisu
Šilink jako početní jednotka vznikl po karolinské mincovní reformě roku 794 a odpovídal dvanácti stříbrným fenikům. Jako moderní rakouskou měnu ho zavedl zákon z 20. prosince 1924: jeden šilink nahradil 10 000 korun z doby poválečné inflace a do oběhu se dostal 1. března 1925. Dělil se na 100 grošů.
Rakouská národní banka vydala roku 1925 bankovky od 1 do 1000 šilinků; jednošilinková bankovka byla přetiskem desetitisícikorunové bankovky a brzy ji nahradila mince. Po připojení Rakouska k Německu roku 1938 byl šilink vyměněn za říšskou marku v poměru 1,50 šilinku za marku.
Po válce obnovili šilink 30. listopadu 1945 Spojenci bankovkami s letopočtem 1944 a vedle nich znovu začala vydávat bankovky Národní banka. Měnová reforma v listopadu 1947 přinesla nové bankovky, později přibyla pětisetšilinková a roku 1988 pětitisícová. Pozdější bankovky nesou portréty rakouských osobností, například fyzika Erwina Schrödingera na tisícišilinkové bankovce vzoru 1983.
Šilinkové bankovky přestaly platit 28. února 2002. Ty, které byly platné v době přechodu na euro, lze u Rakouské národní banky vyměnit bez časového omezení.





