Šilinky
Šilinky představovaly stříbrnou minci a účetní jednotku používanou po celé Evropě od středověku do 20. století, název pochází ze starogermánského scilling. Od anglických shillings přes rakouské šilinky až po východoafrické shilingi dokumentují rozšíření germánského měnového systému.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. Habsburského z vratislavské mincovny představuje působivou ukázku slezského mincovnictví pozdního 17. století. Portrét panovníka a korunovaný...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. Habsburského z vratislavské mincovny představuje působivou ukázku slezského mincovnictví pozdního 17. století. Portrét panovníka a korunovaný...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Šilinky mají kořeny v germánském kmenové společnosti, kde scilling označoval hodnotu dobytka nebo pokutu za přečin. Karolínská měnová reforma ustanovila systém libra-solidus-denarius, kde solidus představoval šilink jako účetní jednotku dvanácti denárů. Historie šilinku dokumentuje rozšíření germánského měnového konceptu od Skandinávie po Afriku během více než tisíce let.
Anglický shilling se poprvé razil za Jindřicha VII. roku 1504 jako testoon obsahující přes 6 gramů stříbra. Tudorovské a stuartovské shillingy s portréty panovníků etablovaly tradici pokračující až do decimalizace 1971. Viktoriánský shilling s erbem tří králoství představoval běžnou minci britského impéria. Skotské shillingy před unií měly vlastní design s jednorožcem a čertelem.
Rakouský šilink existoval v různých formách od středověku. Konvenční šilinky 18. století podle mincovní konvence obsahovaly stanovené množství stříbra. Stříbrný šilink rakouské republiky 1924-1938 a 1945-2001 s edelweissem nebo lipovým listem představoval stabilní alpskou měnu až do zavedení eura.
Německé šilinky razily hansovní města, zejména Hamburg a Lübeck. Lübecký šilink se stal obchodní měnou Baltu, odkud pronikl do Skandinávie a Ruska. Pruský šilink (Schilling) cirkuloval v Braniborsku a Pomořansku. Slezské šilinky dokumentují komplikovaný měnový systém rozdrobené říše.
Skandinávské skillingy představovaly místní adaptaci. Dánský skilling se razil od středověku do zavedení koruny 1873. Norský a švédský skilling existovaly v podobných formách. Islandský skildingur dokumentuje měnovou tradici nejzápadnější germánské kultury.
