Šilinky
Šilinky nesou germánské jméno, které od karolínské reformy označovalo dvacetinu libry neboli dvanáct denárů. Jako skutečné mince se razily od pozdního středověku ve Svaté říši římské i v Anglii. Britský šilink skončil s desetinnou měnou roku 1971, rakouský platil v letech 1925–1938 a 1945–2002.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrné 2 šilinky svobodného hanzovního města Hamburk z doby císaře Rudolfa II. spojují městský znak s říšskou orlicí. Historická ražba z počátku 17. století zaujme výraznou...
Ovládací prvky výpisu
Slovo šilink pochází z anglosaského scilling a jeho germánský kořen znamenal oddělit nebo rozdělit. Původně označovalo pozdně antický zlatý solidus; anglosaské šilinky 7. století byly ještě malé zlaté mince. Karel Veliký roku 796 rozdělil karolínskou libru stříbra, asi 406 gramů, na dvacet šilinků po dvanácti denárech. Stříbrné šilinky se však tehdy nerazily, šlo jen o početní jednotku.
Ve 12. století vznikly těžší stříbrné mince o hodnotě několika denárů, groše, a v pozdním středověku začaly státy Svaté říše římské razit podobné mince s označením šilink. V 16. století obíhalo v Evropě mnoho druhů šilinků. V 17. století se v Říši razily už z bilonu, slitiny s převahou obecného kovu, a na říšský tolar jich připadalo 48. V Rakousku se šilinkem až do roku 1857 počítalo jako s 30 feniky.
V Anglii navázal šilink na testoon, ražený od roku 1551 za Eduarda VI. ze sterlingového stříbra. Platil dvanáct pencí a dvacet šilinků tvořilo libru. Velká přeražba roku 1816 stanovila jeho hmotnost na 5,655 gramu stříbra ryzosti 925; stříbro se v něm od roku 1920 snižovalo a roku 1946 skončilo. Při přechodu na desetinnou soustavu roku 1971 ho nahradila stejně velká pětipence. Šilinky měly i další země britského společenství a v Keni, Tanzanii, Ugandě a Somálsku je šilink měnou dodnes.
Rakouský šilink zavedl zákon z 20. prosince 1924 místo inflací znehodnocené koruny, v poměru deset tisíc korun za šilink. Do oběhu přišel 1. března 1925 a dělil se na sto grošů; roku 1934 přibyla stříbrná pětišilinková mince. Po anšlusu roku 1938 ho nahradila říšská marka v poměru 1,50 šilinku za marku. Šilink byl obnoven 30. listopadu 1945, od roku 1999 byl jen národní jednotkou eura v poměru 13,7603 šilinku za euro a jeho mince a bankovky obíhaly do 28. února 2002.
