Siliquy Konstantina II.
Siliquy Konstantina II. jsou stříbrné mince nejstaršího syna Konstantina Velikého. Ojedinělé kusy vznikly už za otcova života, kdy byl caesarem, hlavní řada ale pochází z let 337–340, kdy vládl jako augustus na západě říše. Snadno se zaměňují se siliquami jeho bratra Constantia II.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový nummus Konstantina II. pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na reverzu podtrhují...
Ovládací prvky výpisu
Konstantin II. (316–340) byl jmenován caesarem roku 317 a po otcově smrti roku 337 se stal augustem; spravoval Galii, Británii a Hispánii. Roku 340 vpadl do Itálie proti bratru Constantovi a padl u Aquileie. Stříbrnou minci, které numismatika říká siliqua, zavedl jeho otec s váhou zprvu kolem 3,4 gramu; jak se jí tehdy říkalo, nevíme, dnešní jméno je novověké.
Z doby, kdy byl Konstantin II. caesarem, jsou známy jen ojedinělé siliquy. Patří k nim ražba z Konstantinopole z let 333–334 s hlavou s diadémem a s opisem CONSTANTINVS CAESAR kolem kráčející Victorie. Takové kusy v základním katalogu RIC chybějí a zpracovalo je až novější bádání.
Hlavní řada pochází z let 337–340, kdy vládli tři bratři společně. Katalog RIC VIII ji řadí především do mincovny Treveri, sídla Konstantina II., s ruby VICTORIA AVGVSTI a PAX AVGVSTORVM, a dále do Říma, Aquileie a Siscie. V Siscii nesou ruby jméno jednoho z bratrů – CONSTANTINVS AVG, CONSTANTIVS AVG nebo CONSTANS AVG –, mincovna tak oslavovala všechny tři augusty.
Smrtí Konstantina II. roku 340 jeho ražby skončily, zatímco Constantius II. vládl až do roku 361 a jeho siliqu se dochovalo mnohem víc. Jména se liší jen několika písmeny – CONSTANTINVS u Konstantina II., CONSTANTIVS u Constantia –, a proto se ražby obou bratrů často zaměňují; o přiřazení rozhoduje opis na líci.
