Siliquy z Konstantinopole
Siliquy z Konstantinopole jsou tenké stříbrné mince pozdní římské říše z mincovny, kterou kolem roku 326 otevřel Konstantin I. Veliký v nové metropoli na Bosporu. Razily se tu už pro jeho syny Konstantina II. a Constantia II. Ražby se poznají podle písmene C a znaku dílny v exergu rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Mincovna v Konstantinopoli zahájila provoz kolem roku 326 a v následujících desetiletích razila zlato, stříbro i bronz. Stříbrnou minci, které numismatici říkají siliqua, zde razili synové Konstantina I. Velikého – Konstantin II. (vládl 337–340) i Constantius II. (vládl 337–361) – a po nich další císaři východní části říše až hluboko do 5. století.
Jméno siliqua je novověké, antický název mince neznáme. Označují se jím tenké stříbrné mince 4. století: první kusy za Konstantina vážily kolem 3,4 gramu, takzvaná těžká siliqua Constantia II. asi 3 gramy a lehká siliqua po reformě z roku 355 kolem 2,2 gramu. Konstantinopolské ražby nesou v exergu písmeno C a za ním řecké písmeno dílny, například C•Δ nebo C•Є.
Na rubu bývá Viktorie s věncem a palmovou ratolestí nebo věnec s nápisem slibů k výročí vlády, například VOT XV MVLT XX k patnáctému výročí vlády Constantia II. z let 340–342. Tenký střížek často praskal už při ražbě a okraje mincí se v oběhu ořezávaly kvůli stříbru, takže neporušené kusy nejsou běžné.
