Siliquy z Nikomédie
Siliquy z Nikomédie jsou pozdně římské stříbrné mince z mincovny v bithýnské Nikomédii, kterou na konci 3. století zřídil císař Dioklecián. V letech 337–355 se tu siliquy razily pro syny Konstantina I. Velikého, Konstantia II. a Konstanta; mincovnu prozrazuje zkratka SMN pod obrazem na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Konvenční tolar Františka Josefa I. z roku 1854 pochází z vídeňské mincovny a náleží do období Rakouského císařství v polovině 19. století. Minci charakterizuje císařský titul v...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Nikomédie, dnešní Izmit v Turecku, se roku 286 stala východním sídlem císaře Diokleciána. Ten tu dal postavit palác, zbrojnici, loděnice a mincovnu. Nedaleko města zemřel roku 337 Konstantin I. Veliký.
Siliqua je novodobý název pozdně římské stříbrné mince, kterou zavedl Konstantin I. kolem let 318–320; vážila asi 3,4 g a odpovídala čtyřiadvacetině zlatého solidu. Po reformě roku 355 klesla její hmotnost na zhruba 2,2 g.
Nikomédské siliquy pocházejí hlavně z vlády Konstantinových synů. Z let 337–340 jsou známé siliquy Konstantia II. s kráčející Viktorií s věncem a palmou, z let 340–351 Konstantovy s nápisem VOTIS XXV MVLTIS XXX ve věnci a z let 351–355 Konstantiovy s nápisem VOTIS XXX MVLTIS XXXX. Nápisy vyjadřují sliby za další léta vlády. Pod obrazem nebo nápisem stojí zkratka mincovny SMN, někdy s písmenem dílny.





