Alexander Severus

Alexander Severus (208-235) byl římský císař vládnoucí v letech 222-235, poslední panovník severovské dynastie, který nastoupil na trůn ve věku pouhých třinácti let a snažil se obnovit stabilitu říše prostřednictvím umírněné politiky a právních reforem. Alexander Severus je v numismatice významný díky svým aureům a denárům s portréty mladého císaře a mincím své matky Julie Mamey, která skutečně vládla říši během synovy nezletilosti.

Historie

Alexander Severus se narodil roku 208 jako Marcus Aurelius Severus Alexander v syrském Arku jako syn Julie Mamey a bratranec císaře Elagabala. Původně se jmenoval Alexianus, ale po adopci Elagabalem roku 221 převzal jméno Alexander. Severovská dynastie syrského původu vládla říši od roku 193 a reprezentovala orientální vlivy v římské politice a kultuře.

Na trůn nastoupil roku 222 po zavraždění Elagabala prétoriány, kteří byli pobouřeni císařovými náboženský excesy a sexuálními skandály. Alexander byl v té době ještě nezletilý, takže skutečná moc spočívala v rukách jeho matky Julie Mamey a právníka Ulpiana. Nový režim se snažil napravit škody způsobené Elagabalovým chováním a obnovit důstojnost císařského úřadu.

Vláda Alexandra Severa byla charakterizována pokusy o reformy a návrat k tradičním římským hodnotám. Císař podporoval vzdělávání, zakládal školy a knihovny a snažil se zlepšit právní systém. Byl ovlivněn křesťanskými a židovskými učeními, ačkoliv zůstal pohanem, a toleroval různá náboženství v říši. Podle některých zdrojů měl v soukromé kapli sochy Ježíše, Abrahama i tradičních římských bohů.

Vojenské problémy charakterizovaly celou Alexandrovu vládu. Na východě získala sílu nová perská sásánovská dynastie pod vedením Ardašíra I., která obnovila perskou moc a ohrožovala římské pozice v Mezopotámii. Na severních hranicích se aktivizovali germánští Alamani a další barbarské kmeny. Alexander musel vést nákladné vojenské kampaně na dvou frontách současně.

Perzská výprava (231-233) skončila nerozhodným výsledkem navzdory obrovským nákladům a přípravám. Alexander nedokázal porazit Sásánovce a musel se spokojit s udržením status quo na východních hranicích. Tato neúspěšná kampaň oslabila císařovu prestiž u armády, která očekávala rozhodné vítězství a bohatou kořist podle tradice předchozích severovských císařů.

Porýnská krize roku 235 se stala konečnou ranou pro Alexandrův režim. Alamani pronikli přes Rýn a císař musel opustit východ, aby čelil germánské hrozbě. Římské legie byly nespokojeny s Alexandrovou umírněnou politikou, nedostatkem military kořisti a dominantní úlohou jeho matky Julie Mamey v říšské politice.

Smrt Alexandra Severa roku 235 u Mohuče představovala konec severovské dynastie a začátek krize 3. století. Rhénské legie se vzbouřily pod vedením Maximina Thráka a zavraždily dvacetiletého císaře společně s jeho matkou. Maximin byl prohlášen císařem a zahájil éru vojenských císařů, kdy se moc stanovila především na vojenské síle místo dynastické legitimity.

Dědictví Alexandra Severa je ambivalentní - jeho pokusy o reformy a náboženskou toleranci byly progresivní, ale neschopnost udržet vojenskou disciplínu a hranice vedla k nejhorší krizi v římských dějinách. Byla to ironií dějin, že nejmírnější severovský císař ukončil nejúspěšnější římskou dynastii 3. století.

Alexander Severus v numismatice

Mince Alexandra Severa odrážejí vývoj mladého císaře od dítěte po dospělého muže během jeho třináctiletá vlády. Rané mince z let 222-225 zobrazují bezvousého mladíka s idealixovanými rysy, zatímco pozdější emise ukazují zralejší portréty s naznačeným knírem. Alexandrovy mince se vyznačují precizním uměleckým zpracováním navazujícím na kvalitní severovskou mincovní školu.

Časté motivy na rubech Alexandrových mincí zahrnují VOT PUBL (Vota Publica) - veřejné sliby za císařovo zdraví, PROVIDENTIA AVG - císařskou prozřetelnost, FIDES MILITVM - věrnost vojáků a PAX AVG - císařský mír. Tyto nápisy odrážejí hlavní témata Alexandrovy politiky a snahu představit ho jako moudrého a mírumilovného vládce na rozdíl od svého skandálního předchůdce.

Mince Julie Mamey, Alexandrovy matky, jsou stejně četné a důležité, neboť skutečně řídila říšskou politiku. Její mince ji zobrazují s titulem IVLIA MAMAEA AVG - Augustus, což dokládá její výjimečné postavení. Motivy zdůrazňují mateřské ctnosti - FELICITAS PVBLICA (veřejné štěstí), FECVNDITAS (plodnost) a odkazy na Deus Mater (Božskou Matku).

Pozdější pamětní mince a medaile oslavují Alexandra Severa jako posledního "dobrého" císaře před krizí 3. století. Renesanční a barokní umělci ho zobrazovali jako ideál mírného a učeného panovníka, zatímco moderní mincovna občas razí pamětní kusy připomínající severovskou dynastii a její význam pro římské dějiny.

Zajímavosti

• Nejmlázší císař nastoupil na trůn ve věku 13 let a zemřel ve 27 letech, což z něj činí jednoho z nejmladších římských císařů.
• Úspory státní pokladny dosáhly za jeho vlády rekordní výše 675 milionů denárů díky mírové politice a omezení vojenských výdajů.
• Právní reformy zahrnovala vylepšení postavení otroků, ochranu sester a další humanitární opatření ovlivněná křesťanskými ideas.
• Osobní knihovna obsahovala díla křesťanských autorů vedle pohanské literature, což dokládá jeho otevřenost k novým náboženským proudům.
• Historik Herodianus napsal současný popis Alexandrovy vlády a je hlavním zdrojem informací o posledním severovském císaři.