Béla III.

Béla III. byl uherský král vládnoucí v letech 1172 až 1196, který přeměnil Uhry v jednu z nejmocnějších evropských monarchií. Jeho vláda představovala vrchol arpádovské moci, kdy Uherské království kontrolovalo území od Jadranu po Halič. Pro numismatiku je Béla III. významný zavedením byzantského mincovního systému a ražbou kvalitních měděných skyfátů, které se staly charakteristickou uherskou mincí.

Historie

Béla se narodil kolem roku 1148 jako syn krále Gejzy II. a Eufrosiny Kyjevské. Po otcově smrti v roce 1162 vypukl boj o trůn mezi jeho bratry Štěpánem III. a Ladislavem II., které podporoval byzantský císař Manuel I. Komnenos. Mladý Béla byl poslán jako rukojmí do Konstantinopole, kde získal byzantské vzdělání a byl zasnouben s císařovou dcerou Marií. Manuel ho ustanovil svým dědicem s titulem despota a jménem Alexios.

Po smrti Marie Komnenovny a narození císařova syna Alexia ztratil Béla nárok na byzantský trůn. V roce 1172 zemřel jeho bratr Štěpán III. a Béla se s byzantskou podporou vrátil do Uher jako král. Přinesl s sebou byzantské zvyky a správní metody. Zavedl písemnou kancelář, první v uherských dějinách. Jeho roční příjmy 250 tisíc marek stříbra převyšovaly příjmy francouzského nebo anglického krále.

Béla rozšířil uherské území dobytím Dalmácie, Chorvatska a Sremu. Jeho bratr Emerich získal jako údělné knížectví Halič, čímž Uhry expandovaly do Rusi. Béla zasahoval do byzantských záležitostí a podporoval třetí křížovou výpravu, které se osobně nezúčastnil, ale poskytl křižákům průchod a zásoby. Oženil se s Anežkou Antiochijskou, sestrou francouzské královny, čímž upevnil vztahy se západní Evropou.

Vnitřní politika Bély III. modernizovala uherský stát. Rozdával půdu služebné šlechtě výměnou za vojenskou službu, čímž vytvořil silnou armádu. Podporoval kolonizaci německými osadníky a rozvoj měst. Založil cisterciácké kláštery a podporoval vzdělání, poslal uherské studenty na pařížskou univerzitu. Zemřel 23. dubna 1196 a byl pohřben ve Stoličném Bělehradě. Jeho synové Emerich a Ondřej II. pokračovali v expanzivní politice, ale nedosáhli otcovy moci.

Mincovnictví Bély III.

Béla III. revolutionizoval uherské mincovnictví zavedením byzantských vzorů. Jeho měděné skyfáty byly miskovité mince s průměrem 25 milimetrů zobrazující panovníka s byzantskými insigniemi. Na rubu byl dvojitý kříž, který se stal trvalým symbolem Uher. Tyto mince byly unikátní v evropském kontextu, žádná jiná země nerazila podobné měděné nominály. Skyfáty sloužily pro vnitřní oběh a staly se nejrozšířenější uherskou mincí.

Vedle skyfátů razil Béla stříbrné denáry s vysokým obsahem stříbra. Zavedl přísnou kontrolu mincoven a pravidelnou výměnu mincí, což zajišťovalo královský příjem. Mincovny fungovaly v Stoličním Bělehradě a Záhřebu. Kvalita Bélových mincí byla tak vysoká, že je přijímali obchodníci v celé střední Evropě. Jeho mincovní systém ovlivnil uherské ražby na další století a byzantský vliv je patrný v uherské heraldice dodnes.

Zajímavosti

• Béla III. je jediný uherský král, jehož příjmy známe přesně díky dochovanému účetnímu dokumentu
• Jeho tělo bylo identifikováno v roce 1848 podle mimořádné výšky přes 190 centimetrů
• V Konstantinopoli se naučil řecky tak dobře, že psal byzantské básně
• Měděné skyfáty byly tak neobvyklé, že je západní numismatici dlouho považovali za amuletové mince
• Béla vlastnil největší královskou knihovnu ve střední Evropě s byzantskými rukopisy
• Jeho dvojitý kříž se stal základem slovenského státního znaku