Blitzkrieg

Blitzkrieg je německý výraz pro blesková válku, vojenskou strategii založenou na rychlém průlomu nepřátelských linií pomocí koordinovaného nasazení tanků, letectva a motorizované pěchoty. Tato taktika umožnila nacistickému Německu v počáteční fázi druhé světové války dosáhnout rychlých vítězství nad Polskem, Francií a dalšími protivníky.

Historie

Koncepce bleskové války nevznikla v nacistickém Německu, ale má kořeny v úvahách vojenských teoretiků po první světové válce. Zkušenost zákopové války na západní frontě, kde se miliony vojáků vzájemně vykrvácely v pozičních bojích, vedla k hledání způsobů, jak obnovit pohyblivost a rozhodnost ve válečnictví. Britští teoretici J. F. C. Fuller a Basil Liddell Hart rozpracovali myšlenky o masovém nasazení tanků k průlomu fronty.

Německá armáda, omezená versailleskou smlouvou na sto tisíc mužů bez tanků a letectva, paradoxně získala prostor pro nové myšlení nezatížené zastaralými tradicemi. Důstojníci jako Heinz Guderian studovali zahraniční teorie a rozvíjeli koncepci samostatných tankových svazků podporovaných letectvem. Po nástupu nacistů k moci a zahájení znovuvyzbrojování mohli své ideje realizovat v praxi.

Podstatou blitzkriegu bylo soustředění tankových a motorizovaných jednotek k průlomu na úzkém úseku fronty, zatímco bitevní letectvo ničilo nepřátelské zálohy, komunikace a velitelství. Průlomové svazky nedbaly na odkryté boky a postupovaly hluboko do týlu nepřítele, narušovaly zásobování a spojení a vytvářely kotle, v nichž byly obklíčeny celé armády. Rychlost a překvapení měly ochromit protivníka dříve, než stihne reagovat.

První velkou zkouškou se stalo tažení proti Polsku v září 1939. Během pouhých pěti týdnů byla polská armáda rozdrcena, Varšava dobyta a země rozdělena mezi Německo a Sovětský svaz. Západní spojenci, kteří vyhlásili Německu válku, zůstali pasivní za opevněními Maginotovy linie. Toto období takzvané podivné války skončilo v květnu 1940 německým útokem na západ.

Tažení proti Francii představovalo triumf bleskové války. Němečtí tankové svazky pronikly přes Ardeny, které francouzské velení považovalo za neprůchodné, obešly Maginotovu linii a prorazily k pobřeží La Manche, čímž odřízly britské expediční síly a nejlepší francouzské jednotky. Francie kapitulovala po šesti týdnech bojů, což ohromilo svět zvyklý na představu zdlouhavé poziční války.

Další úspěchy následovaly na Balkáně a v severní Africe. Teprve invaze do Sovětského svazu v červnu 1941 odhalila meze blitzkriegu. Obrovské vzdálenosti, špatné cesty, extrémní podnebí a houževnatý odpor Rudé armády znemožnily rychlé rozhodnutí. Válka se protáhla a proměnila v opotřebovávací konflikt, v němž měl Sovětský svaz převahu v lidských i materiálních zdrojích. Blitzkrieg selhal, když narazil na protivníka ochotného a schopného bojovat dál navzdory počátečním porážkám.

Taktika a prostředky

Úspěch bleskové války závisel na koordinaci různých druhů vojsk v kombinovaném boji. Letectvo, zejména střemhlavé bombardéry Junkers Ju 87 zvané Stuka, útočilo na nepřátelská letiště, mosty, železniční uzly a shromaždiště vojsk. Siréna namontovaná na podvozku vytvářela při střemhlavém letu charakteristický vytí, které mělo psychologický účinek na nepřítele.

Tankové divize tvořily údernou sílu průlomu. Německé tanky jako Panzer III a Panzer IV sice nebyly jednotlivě lepší než francouzské nebo britské stroje, ale byly nasazovány v masových formacích s jasným velením, zatímco protivníci rozptylovali své tanky na podporu pěchoty. Radiostanice v každém německém tanku umožňovaly pružné velení a rychlou reakci na měnící se situaci.

Motorizovaná a mechanizovaná pěchota postupovala v závěsu tanků a zajišťovala dobyté území. Výsadkové jednotky mohly obsadit klíčové body hluboko v týlu nepřítele. Zásobování představovalo kritické místo, neboť rychlý postup vyčerpával palivové a muniční zásoby. Úspěch závisel na dosažení rozhodnutí dříve, než se logistické problémy staly kritickými.

Psychologický rozměr byl neméně důležitý. Rychlost postupu, zdánlivá všudypřítomnost německých jednotek a rozpad komunikací vyvolávaly paniku a demoralizaci. Civilní uprchlíci ucpávali silnice a bránili přesunům vlastních vojsk. Ztráta spojení s velitelstvím vedla k chaosu a kapitulacím celých jednotek. Francouzská armáda roku 1940 nebyla zničena v boji, ale rozložena zevnitř.

Zajímavosti

• Termín blitzkrieg nepoužívala německá vojenská doktrína, ale byl rozšířen západními novináři a zpětně převzat.
• Heinz Guderian, hlavní tvůrce německých tankových sil, napsal vlivnou knihu Achtung – Panzer! o teorii tankové války.
• Sirény na bombardérech Stuka byly původně určeny k zastrašení, ale za války byly často demontovány, protože zpomalovaly letoun.
• Poválečné armády studovaly blitzkrieg jako vzor moderní manévrové války a jeho principy ovlivnily vojenské doktríny dodnes.