Bójové

Bójové byli keltský kmen, který od 4. století před naším letopočtem osídlil rozsáhlá území střední Evropy včetně Čech, které po nich získaly latinské jméno Boiohaemum. Jejich kultura zanechala výraznou stopu v archeologických nálezech včetně oppid a mohylových pohřebišť. Pro numismatiku jsou Bójové klíčoví jako tvůrci zlatých a stříbrných mincí mušlového typu, které představují vrchol keltského mincovnictví ve střední Evropě.

Historie

Bójové přišli do střední Evropy pravděpodobně z oblasti dnešní Francie během keltské expanze ve 4. století před naším letopočtem. Usadili se v Čechách, na Moravě, v Podunají a části Pannonie. Část kmene pokračovala dále na jih a usadila se v severní Itálii v oblasti Bologně, která nese jejich jméno. Bójové vytvořili ve střední Evropě mocný kmenový svaz s rozvinutou řemeslnou výrobou a dálkovým obchodem.

V Čechách budovali Bójové od 2. století před naším letopočtem opevněná centra oppida, která sloužila jako správní, obchodní a řemeslná střediska. Největší oppida vznikla ve Stradonicích u Berouna, v Závisti u Prahy, v Třísově u Českého Krumlova a ve Starém Hradisku na Moravě. Tato oppida měla rozlohu desítek hektarů, mohutné opevnění a organizovanou zástavbu. Archeologické nálezy dokládají vyspělou železářskou výrobu, šperkařství, keramiku a mincovnictví.

Bójská společnost byla hierarchicky uspořádaná s vládnoucí aristokracií, svobodnými rolníky a řemeslníky. Kněží druidové vykonávali náboženské obřady a uchovávali tradice. Bójové udržovali čilé obchodní styky s římským světem, o čemž svědčí nálezy římských importů v oppidech. Obchodovali zejména s jantarem, otroky, kožešinami a železnými výrobky. Jejich mincovnictví bylo ovlivněno makedonskými a římskými vzory.

Konec bójské nadvlády v Čechách přišel kolem roku 40 před naším letopočtem, kdy byli vytlačeni germánskými Markomany vedenými Marobudem. Část Bójů odešla na západ, část se podřídila nové vládě. V Panonii byli Boiové poraženi Dáky pod vedením Burebisty. Zbytky kmene byly později začleněny do římské provincie Pannonie. Jméno Bójů přežilo v toponymech jako Bohemia pro Čechy a Bavorsko.

Boiovské mincovnictví

Bójové razili vlastní mince od 3. století před naším letopočtem podle makedonských a později římských vzorů. Nejcharakterističtější jsou zlaté statéry mušlového typu s vypuklým miskovitým tvarem. Na líci byl stylizovaný profil hlavy, na rubu kůň nebo abstraktní ornament. Tyto mince vážily kolem 6,5 gramu a obsahovaly vysoký podíl zlata. Stříbrné mince byly raženy podle vzoru římských denárů s různými motivy včetně koně, kance nebo spirálovitých ornamentů.

Mincovny fungovaly v největších oppidech, zejména ve Stradonicích, které byly hlavním centrem boiovské ražby. Technika ražby byla pokročilá, používaly se bronzové razidla s propracovanými motivy. V pozdním období se objevují mince s nápisy v latinském písmu, což dokládá kulturní vliv Říma. Bójské mince sloužily nejen jako platidlo v dálkovém obchodě, ale také jako prostředek hromadění bohatství a symbol společenského postavení.

Zajímavosti

• Největší depot bójských mincí byl nalezen v Podmoklech u Rokycan s více než 5000 zlatými statéry
• Oppida Bójové byla tak rozvinutá, že je Caesar nazýval městy
• Stradonické oppidum bylo největším výrobním centrem severně od Alp
• Bójské zlaté mušle byly tak kvalitní, že je napodobovaly sousední kmeny
• V bitvě u Telamon v roce 225 před naším letopočtem bojovalo 50 tisíc italských Bójů proti Římanům
• Název Čechy v evropských jazycích pochází od latinského Boiohaemum, tedy domov Boiů