Bójové

Bójové byli keltský kmen (latinsky Boii), který měl od 4. století př. n. l. významné sídelní zázemí i na území dnešních Čech. Jejich jméno přežilo v antickém označení země Boiohaemum, z něhož se vyvinul latinský název Bohemia.

Historie

Bójové patří k nejznámějším keltským etnikům střední Evropy, i když jejich dějiny nejsou jednoduché a z pramenů je známe spíše „zvenčí“ – prostřednictvím řeckých a římských autorů a archeologie. V průběhu laténské doby se keltské skupiny usazovaly v prostoru střední Evropy a vytvářely síť sídel, obchodních tras i mocenských center. V české kotlině se s nimi pojí řada nálezů, od běžné keramiky až po vyspělá řemesla, která dokládají intenzivní kontakt se Středomořím i se sousedními regiony.

Od 2. a 1. století př. n. l. se v prostoru střední Evropy objevují tzv. oppida – velká opevněná centra, která plnila funkci hospodářských a správních uzlů. Právě s tímto prostředím souvisí i rozvoj peněžního oběhu. Keltské společnosti si osvojily mincovní principy inspirované řeckým a makedonským světem, ale velmi rychle je začaly přetvářet do vlastních, místně rozpoznatelných typů. Mince se používaly v obchodu, při placení služeb i jako symbol prestiže.

V pozdní době laténské se etnická mapa proměňovala pod tlakem migrací a rostoucího vlivu Říma. Část keltských skupin se přesouvala, jiná se postupně „rozpouštěla“ v nových politických celcích. Jméno Bójů však nezmizelo: antické zeměpisné názvy zachytily „zemi Bójů“ natolik silně, že přežívá v názvech regionů i po zániku původního etnika. Pro české země je tento jazykový otisk mimořádně důležitý, protože tvoří jednu z historických vrstev označení Čech v evropských jazycích.

Z hlediska kulturní paměti se Bójové stali symbolem „keltské vrstvy“ na našem území. Moderní interpretace je ale opatrnější než romantické představy 19. století: dnešní archeologie a numismatika kladou důraz na regionální rozdíly, na síť kontaktů a na to, že pojmenování „Bójové“ mohlo v různých dobách označovat širší soubor skupin. Přesto zůstávají jedním z klíčových pojmů pro porozumění keltské minulosti Čech.

Keltské mincovnictví a sběratelský význam

Bójové jsou s numismatikou spojeni velmi přímo, protože keltské skupiny ve střední Evropě patří k prvním, kdo na našem území razili mince. Nejstarší typy vycházely z makedonských předloh (zejména z motivů spojených s ražbami Filipa II.), později se však obraznost zjednodušovala a stylizovala až do podoby, která je pro keltské mince typická. V oběhu se objevovaly zlaté i stříbrné ražby a v některých oblastech také slitkové či „potinové“ mince.

Pro sběratele jsou keltské mince atraktivní kombinací vzácnosti, výtvarné originality a historického významu. Zároveň jde o oblast, kde je správné určení (typ, oblast, časové zařazení) zásadní – a často vyžaduje odbornou literaturu a srovnávací materiál. Důležitá je i provenience, protože trh s keltskými ražbami je citlivý na novodobé napodobeniny a na problematické nálezové okolnosti. Pokud se sběratel zaměřuje na „Bóje v Čechách“, obvykle buduje tematickou sbírku keltských ražeb střední Evropy, která ilustruje obchodní kontakty a mocenskou strukturu pozdní doby laténské.

V praxi se vyplatí sledovat kvalitu ražby, zachovalost reliéfu a také to, zda je mince srozumitelně popsána (materiál, hmotnost, průměr, typologie). U keltských mincí totiž bývá i drobný detail klíčový pro správné určení – a tím i pro reálnou sběratelskou hodnotu.