Bronz

Bronz je slitina mědi a dalších kovů, nejčastěji cínu v poměru přibližně 85:15, která slouží již od starověku k ražbě mincí a výrobě uměleckých předmětů. Na rozdíl od samotné mědi je bronz tvrdší, odolnější proti opotřebení a má ušlechtilejší zlatitou barvu, což jej činí ideálním materiálem pro mincovnictví a medailérství.

Historie

Bronz patří k nejstarším slitinám vytvořeným člověkem a jeho objev kolem roku 3500 př. n. l. na Blízkém východě znamenal převratnou změnu v lidské civilizaci. Období mezi lety 3000 až 1200 př. n. l. se podle této slitiny nazývá doba bronzová. První bronzové předměty vznikly pravděpodobně náhodně, když se při tavení měděné rudy obsahující příměsi cínu vytvořila kvalitnější slitina než čistá měď.

V mincovnictví se bronz začal používat již ve starověkém Řecku a Římě. Řekové razili bronzové mince zvané chalkos již od 5. století př. n. l., zatímco Římané vytvořili propracovaný systém bronzových nominálů. Nejznámější římskou bronzovou mincí byl as, který původně vážil jednu římskou libru (327 gramů) a postupně se zmenšoval. Další bronzové nominály byly sestertius, dupondius a quadrans.

Ve středověku bronz v evropském mincovnictví částečně ustoupil do pozadí ve prospěch stříbra a zlata, ale nikdy zcela nevymizel. Byzantská říše pokračovala v ražbě bronzových follis, zatímco v islámském světě se bronzové a měděné mince nazývané fals staly běžným platidlem pro každodenní transakce. V Číně dynastie Song (960-1279) razila bronzové mince s charakteristickým čtvercovým otvorem uprostřed.

Renesance přinesla obnovu zájmu o bronz především v medailérství. Italští umělci jako Pisanello vytvořili tradici bronzových portrétních medailí, která se rozšířila po celé Evropě. Bronz se stal preferovaným materiálem pro pamětní medaile díky své schopnosti zachytit jemné detaily a odolnosti vůči času.

V novověku došlo k významným inovacím v bronzových slitinách pro mincovnictví. V 19. století byl vyvinut hliníkový bronz, slitina mědi s přísadou asi 10 % hliníku, která byla tvrdší a odolnější než tradiční cínový bronz. Tato slitina se začala masově používat pro oběžné mince v mnoha zemích. Ve Francii byly od roku 1920 raženy mince z hliníkového bronzu, podobně v Británii od roku 1937.

V českých zemích se bronz používal pro drobné mince již za Rakouska-Uherska. Významným milníkem bylo zavedení hliníkového bronzu s příměsí manganu pro ražbu československé jednokorunové mince v letech 1957-1992. Tato slitina poskytovala ideální kombinaci tvrdosti, odolnosti a charakteristické zlatavé barvy.

Současné mincovnictví využívá širokou škálu bronzových slitin. Moderní euromince nominálů 1, 2 a 5 centů jsou raženy z oceli potažené mědí, zatímco 10, 20 a 50 centové mince používají speciální slitinu nazvanou severské zlato (89% měď, 5% hliník, 5% zinek, 1% cín), která technicky představuje typ bronzu.

Složení a technické vlastnosti

Klasický cínový bronz obsahuje obvykle 85-95% mědi a 5-15% cínu. Přesné složení ovlivňuje vlastnosti slitiny - vyšší obsah cínu zvyšuje tvrdost, ale snižuje tažnost. Pro mincovnictví je optimální poměr kolem 88:12, který poskytuje dobrou ražebnost při zachování odolnosti. Speciální účelové slitiny zahrnují dělovinu s obsahem cínu pod 10% pro výrobu děl a zvonovinu s 20% cínu pro zvony.

V moderním mincovnictví se častěji používá červený bronz, což je komplexní slitina mědi, zinku a cínu, případně s dalšími kovy. Tato slitina poskytuje lepší mechanické vlastnosti a je ekonomičtější než čistý cínový bronz. Hliníkový bronz s obsahem 5-12% hliníku vyniká vysokou korozní odolností a zlatavou barvou připomínající zlato.

Bronz má oproti čisté mědi několik zásadních výhod pro mincovnictví: vyšší tvrdost (120-300 HB podle složení), lepší odolnost proti opotřebení, nižší bod tání usnadňující ražbu a charakteristickou zlatavou až načervenalou barvu. Bronzové mince si zachovávají čitelnost reliéfu mnohem déle než měděné a jsou odolnější vůči korozi způsobené potem a atmosférickými vlivy.

Zajímavosti

• Největší bronzová mince v historii byl švédský platmynt z roku 1644 vážící téměř 20 kilogramů
• Slovo bronz pochází pravděpodobně z perského slova "birinj" znamenající měď
• Socha Svobody v New Yorku je pokryta pláštěm z 80 tun bronzu, který časem získal charakteristickou zelenou patinu
• Bronzové olympijské medaile ve skutečnosti obsahují převážně měď s minimem cínu - pouze asi 3%
• Československá jednokorunová mince z hliníkového bronzu (1957-1992) je mezi sběrateli ceněna pro svou odolnost a krásnou zlatavou barvu