Bůh

Bůh v numismatickém kontextu představuje božstvo zobrazované na mincích jako symbol náboženské víry, legitimizace moci nebo kulturní identity, od antických bohů řeckého a římského panteonu přes křesťanskou symboliku až po orientální božstva. Tato náboženská zobrazení na mincích sloužila jako ochrana, propaganda a vyjádření hodnot společnosti po tisíce let. V numismatice mají božská vyobrazení zásadní význam pro datování, určení původu a pochopení kulturního kontextu ražeb.

Historie

Zobrazování bohů na mincích začalo v archaickém Řecku 6. století před Kristem. První mince z Lýdie a řeckých měst nesly symboly místních božstev - Athénina sova pro Athény, Apollónova hlava pro Milétos, pegas pro Korint. Každé město (polis) mělo ochranné božstvo, jehož symbol na mincích garantoval jejich hodnotu a autenticitu. Zeus jako nejvyšší bůh se objevoval na mincích makedonských a epirských králů. Božské atributy - blesky, žezla, věnce - identifikovaly konkrétní božstva.

Římské mincovnictví rozvinulo božskou ikonografii do propracovaného systému. Kapitolská trojice - Jupiter, Juno, Minerva - symbolizovala římský stát. Victoria (Niké) oslavovala vojenské úspěchy, Pax mír, Abundantia hojnost. Císařský kult zbožštil zemřelé císaře označené DIVVS. Sol Invictus (Nepřemožené slunce) se stal hlavním božstvem pozdní říše. Místní božstva provincií - Serapis v Egyptě, Baal v Sýrii - dokumentovaly náboženský synkretismus.

Přijetí křesťanství přineslo revoluci v zobrazování božství. Konstantin Veliký zavedl christogram Chi-Ró na mince po vidění před bitvou u Milvijského mostu 312. Justinián II. jako první umístil Kristovu tvář na solidus 685, což vyvolalo kontroverze o zobrazování Boha. Byzantské mince nesly nápis IC XC (Ježíš Kristus) a Pantokrator (Vševládce). Ikonoklasmus 8.-9. století dočasně zakázal figurální zobrazení, nahrazené křížem.

Islámské mincovnictví odmítlo figurální zobrazení božstva podle zákazu zobrazování živých bytostí. Arabské mince nesly šahádu (vyznání víry) "Není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok" v kúfickém písmu. Koránské verše nahradily obrazy. Kaligrafie se stala uměleckou formou vyjadřující božskou krásu. Výjimkou byly některé turkické a mughalské dynastie tolerující stylizované rostlinné motivy.

Středověké křesťanské mincovnictví kombinovalo náboženskou a světskou symboliku. Kristus, Panna Maria a svatí patroni legitimizovali panovnickou moc. České svatováclavské denáry zobrazovaly světce jako věčného knížete. Florentský florin nesl sv. Jana Křtitele, benátský dukát sv. Marka předávajícího prapor dóžeti. Nápis DEI GRATIA (z Boží milosti) vyjadřoval božský původ královské moci.

Reformace a osvícenství změnily přístup k božským zobrazením. Protestantské země omezily náboženskou symboliku na nápisy - GOTT MIT UNS (Bůh s námi), IN GOD WE TRUST (V Boha věříme). Revoluční Francie nahradila křesťanské symboly bohyní Rozumu a Svobody. Moderní státy většinou oddělily církev od státu, ale náboženská symbolika přetrvává - americký dolar nese "In God We Trust" od 1956, britské mince D.G. REG F.D. (Dei Gratia Regina Fidei Defensor).

Božská symbolika a typologie

Způsoby zobrazení božstev na mincích sledovaly určité ikonografické konvence. Antropomorfní zobrazení představovalo bohy v lidské podobě s charakteristickými atributy - Zeus s bleskem, Athéna s helmou a sovou. Symbolické zobrazení používalo zvířata, rostliny nebo předměty - orel pro Dia, olivová ratolest pro Athénu. Synkretické zobrazení mísilo různé tradice - Serapis kombinoval egyptské a řecké prvky.

Funkce božských zobrazení byla mnohostranná. Ochranná funkce zajišťovala božskou přízeň pro uživatele mince. Legitimizační funkce potvrzovala božský mandát vládce. Propagandistická funkce šířila náboženské nebo politické poselství. Identifikační funkce označovala původ a autoritu vydavatele. Apotropaická funkce chránila před zlými silami.

Technické provedení božských zobrazení dosahovalo často nejvyšší umělecké kvality. Syrakuské dekadrachmy s hlavou Arethusy představují vrchol antického medailérství. Byzantské solidy s Kristem Pantokratorem vynikají spirituální expresivitou. Indické mince Guptů zobrazují Lakšmí na lotosu s mimořádnou jemností. Božská zobrazení určovala často směr vývoje mincovního umění.

Zajímavosti

• Athénské tetradrachmy se sovou Athény byly tak oblíbené, že se razily nezměněné 300 let
• Římský císař Elagabalus razil mince s meteoritem z Emesy, který uctíval jako boha slunce
• První zobrazení Buddhy na mincích vytvořili řečtí králové Baktrie ve 2. století před Kristem
• Vikingové razili křesťanské kříže na mince určené pro obchod s křesťanskými zeměmi, doma uctívali severské bohy
• Akbarovy mince v mughalské Indii nesly symboly všech náboženství říše - islámu, hinduismu, křesťanství
• Sovětské mince neměly žádné náboženské symboly, ale Lenin byl zobrazován v kvazi-božské ikonografii