Chán

Chán je turkický a mongolský panovnický titul označující vládce kočovných národů stepí, který dosáhl největšího významu během mongolské expanze 13. století, kdy Čingischán vytvořil největší kontinentální říši v dějinách. Tento mocenský titul vyjadřoval absolutní vládu nad kmenovými svazy a dobytými územími od východní Evropy po Tichý oceán. V numismatice představují chánské mince fascinující směs mongolských, islámských a místních tradic s charakteristickými tamgami (rodovými znaky) a vícejazyčnými nápisy.

Historie

Titul chán pochází z turkického kaghan nebo khagan, původně označujícího nejvyššího vládce stepních kočovníků. První historicky doložení chánové vládli Žužanům a turkickým kaganátům od 6. století. Titul vyjadřoval nadřazenost nad ostatními kmenovými náčelníky, podobně jako císař nad králi. Ujgurský a chazarský kaganát kontrolovaly rozsáhlá území Střední Asie a východní Evropy. Chazarští chánové přijali judaismus jako státní náboženství, unikátní případ v dějinách.

Epochální význam získal titul chán pod Temüdžinem, který roku 1206 sjednotil mongolské kmeny a přijal jméno Čingischán (univerzální vládce). Jeho vojenský génius a organizační schopnosti vytvořily z rozptýlených kočovníků nejobávanější armádu světa. Do své smrti 1227 dobyl severní Čínu, Střední Asii a Persii. Jeho synové a vnuci rozdělili říši na čtyři chanáty: Jüanskou dynastii v Číně, Ilchanát v Persii, Zlatou hordu ve východní Evropě a Čagatajský chanát ve Střední Asii.

Zlatá horda pod chánem Batu ovládla ruská knížectví a východní Evropu od 1240. Chánové vládli ze Saraje na Volze, vybírajíce tribut od ruských knížat. Postupná islamizace za chána Özbega změnila charakter státu, mongolská aristokracie splynula s turkickými kmeny. Rozpad Zlaté hordy v 15. století vytvořil menší chanáty - Kazaňský, Astrachaňský, Krymský a Sibiřský. Krymský chanát pod ochranou Osmanské říše přežil až do ruské anexe 1783.

Ve Střední Asii vznikly po rozpadu mongolské říše nové chanáty. Buchharský chanát od 16. století kontroloval území dnešního Uzbekistánu jako centrum islámské vzdělanosti a obchodu na hedvábné stezce. Chivský chanát v Chorezmu ovládal říční oázy a otrokářské trhy. Kokandský chanát v Ferganské kotlině vznikl v 18. století a expandoval do Kyrgyzstánu a východního Turkestánu. Tyto chanáty razily stříbrné tangy a zlaté tilly s arabskými nápisy a mongolskými symboly.

Mongolské chanáty si zachovaly nomádský charakter déle než turkické. Ojratský chanát neboli Džúngarsko kontrolovalo území od Altaje po Tibet v 17.-18. století, soupeříc s mandžuskou dynastií Čching. Kalmycký chanát na dolní Volze představoval nejzápadnější mongolský stát v Evropě. Kazašský chanát rozdělený na tři žuzy (hordy) zachovával tradiční kočovný způsob života až do ruské kolonizace.

Devatenácté století znamenalo konec nezávislých chanátů. Ruská expanze postupně podrobila středoasijské chanáty - Kokand 1876, Chivu a Bucharu jako protektoráty. Čínská dynastie Čching zničila Džúngarsko genocidou 1755-1758. Po říjnové revoluci 1917 krátce existovaly pokusy o obnovu - Alaš-Ordský chanát v Kazachstánu. Sovětská moc definitivně ukončila chanáty vytvořením národních republik. Dnes titul chán přežívá pouze jako čestné označení, například Aga chán jako duchovní vůdce ismáilitů.

Chánská moc a správa

Legitimita chánské moci vycházela z několika zdrojů. Čingisidský princip vyžadoval přímý původ od Čingischána pro nárok na titul velikého chána. Kurultaj - sněm kmenové aristokracie volil nebo potvrzoval nového chána z oprávněných kandidátů. Po islamizaci se přidala šaría a titul emíra věřících. Kombinace stepního zvykového práva (jasa) s islámským právem vytvořila unikátní právní systém.

Mincovní systém chanátů odrážel jejich dvojí charakter. Rané mongolské chanáty razily stříbrné dirhamy s mongolským čtvercovým písmem (phags-pa) a čínskými znaky. Po islamizaci převládly arabské nápisy, ale zachovaly se tamgy - rodové znaky jednotlivých chánů. Krymský chanát razil akče podle osmanského vzoru s chánskou tamgou. Středoasijské chanáty používaly systém založený na zlaté tille = 21 stříbrných tang. Kvalita mincí postupně klesala s ekonomickým úpadkem.

Správní struktura kombinovala kočovnické a usedlé instituce. Vezír nebo atalyk řídil civilní správu usedlého obyvatelstva. Beg nebo nojon velel armádě složené z kmenové jízdy. Území bylo rozděleno na ulusy (úděly) spravované členy chánské rodiny nebo kmenovými náčelníky. Daňový systém rozlišoval jasak (tribut) od kočovníků a charadž (pozemková daň) od zemědělců. Jam - systém poštovních stanic umožňoval rychlou komunikaci napříč rozsáhlými chanáty.

Zajímavosti

• Čingischán vytvořil první mezinárodní poštovní systém a diplomatickou imunitu, porušení znamenalo válku
• Krymský chán měl právo sedět v přítomnosti osmanského sultána jako jediný rovný s rovným
• Kubilaj chán razil první papírové peníze kryté státní autoritou, o 400 let před Evropou
• Poslední přímý potomek Čingischána vládnoucí jako chán byl Alim chán buchharský do roku 1920
• Chán Uzbek dal jméno uzbeckému národu, ačkoliv sám byl Mongol z Zlaté hordy
• Kazašský chán Abylaj ovládal území větší než západní Evropa, ale neměl jediné stálé město