Hejtman

Hejtman je historický i současný správní titul. Ve středověku a raném novověku označoval zejména vojenského velitele nebo vrchního správce určitého území či pevnosti, zatímco dnes se v České republice používá pro voleného představitele kraje – předsedu krajské samosprávy.

Historie

Původ slova hejtman souvisí s německým označením Hauptmann („hlavní muž“, velitel), které se ve střední Evropě rozšířilo spolu s vojenskou a správní terminologií. V pozdním středověku se hejtmanem často nazýval člověk pověřený velením – ať už šlo o posádku hradu, obranu města nebo vedení vojenské výpravy. Funkce měla praktický charakter: hejtman byl zodpovědný za pořádek, disciplínu, zásobování a schopnost rychle reagovat na hrozbu. Proto byl hejtman typicky vybírán z lidí, kteří měli zkušenost s bojem i se správou a dokázali jednat s místními autoritami.

V českých zemích se titul hejtman postupně spojil i se správou země a s výkonem moci v regionu. Ve stavovském státě raného novověku se hejtmani objevují jako úředníci, kteří zajišťovali praktický chod zemské správy, vybírání dávek, dozor nad bezpečností a plnění rozhodnutí panovníka nebo zemských institucí. Význam hejtmanů rostl zejména v době válek, kdy bylo potřeba koordinovat obranu, organizovat verbování a udržet zásobování. V některých obdobích se hejtmanství stalo důležitým článkem mezi centrem moci a místní realitou, protože „z Prahy“ nebo „z dvora“ nebylo možné řídit všechno přímo.

Zvláštní kapitolu představuje období husitských válek, kdy se slovo hejtman pevně spojilo s vojenským vedením. Husitské svazy a polní vojska volily hejtmany jako velitele, kteří rozhodovali o strategii, řádu a taktice. V tomto prostředí hejtman nebyl jen úředník, ale často i politická autorita, protože vedení vojska znamenalo vliv na směřování celého hnutí. Z termínu se tak stal jeden z nejviditelnějších titulů spojených s vojenskou organizací české společnosti 15. století.

V dalších staletích se význam slova posouval podle toho, jak se měnila státní správa. Část hejtmanů byla spojena s armádou a pevnostmi, část s civilní správou. V moderní době se slovo hejtman vrátilo do veřejného života v novém, demokratickém významu: po zavedení krajského uspořádání v České republice označuje hejtmana jako volenou hlavu kraje, která stojí v čele krajské rady a reprezentuje kraj navenek. Historický „velitel“ a moderní „předseda kraje“ tak sdílejí společný rys: jde o osobu, která řídí a koordinuje, ale obsah funkce je dnes podřízen samosprávě, právu a politické odpovědnosti.

Funkce, pravomoci a použití pojmu

Historicky mohl hejtman plnit různé role podle doby a prostředí. Jako vojenský hejtman velel jednotce, posádce nebo výpravě; rozhodoval o obraně, výcviku, zásobách a taktice. Jako správní hejtman dohlížel na pořádek v kraji či panství, na výběr poplatků a na výkon moci, často v souvislosti se soudními a hospodářskými záležitostmi. V obou případech šlo o funkci s velkou mírou odpovědnosti, protože spojovala pravomoc rozhodovat s nutností obstát v praxi.

V současném českém systému je hejtman volen zastupitelstvem kraje a stojí v čele krajské samosprávy. Koordinuje činnost krajské rady, zastupuje kraj při jednání se státem a s dalšími institucemi a nese politickou odpovědnost za fungování kraje. Z právního hlediska není „vojenským velitelem“, ale voleným veřejným činitelem, jehož pravomoci vyplývají ze zákonů o krajích a z rozhodnutí krajských orgánů.

V numismatice se pojem hejtman objevuje spíše nepřímo – například v souvislosti s dobovou správou, vojenskými výdaji nebo organizací země v krizových dobách. Hejtmani se mohli podílet na vybírání příjmů, které byly důležité pro financování vojska a tím i pro měnová opatření, ale samotný titul není mincovním pojmem. Jeho význam je především historicko-správní: pomáhá pochopit, kdo v dané době vykonával moc a jak se rozhodnutí „shora“ překlápěla do každodenní praxe v regionech.