Hejtman

Hejtman je historický titul pro vojenského velitele nebo správce území, který se v českých zemích používá od středověku dodnes. Původně označoval vůdce vojska, později se stal titulem zemského úředníka a v současnosti představuje nejvyššího voleného zástupce kraje. Pro numismatiku je úřad hejtmana významný jako autorita udělující mincovní práva, dozírající na mincovny a někdy i razící vlastní platidla v dobách nouze.

Historie

Titul hejtman pochází z německého Hauptmann znamenajícího hlavu nebo náčelníka lidu. V českých zemích se objevuje od 13. století jako označení pro vojenské velitele královských hradů a měst. Za Přemyslovců byli hejtmani ustanovováni králem jako jeho zástupci v pohraničních oblastech. Hejtman měl vojenskou, soudní a správní pravomoc nad svěřeným územím. Nejvýznamnější byl úřad pražského purkrabího, který fakticky vykonával hejtmanskou funkci nad královským hlavním městem.

Za vlády Lucemburků a zejména za Karla IV. se hejtmanský úřad institucionalizoval. Vznikly krajské hejtmanství jako správní jednotky království. Hejtmani spravovali královské statky, vybírali daně, veleli zemské hotovosti a vykonávali soudní pravomoc. V době nepřítomnosti krále zastupoval zemský hejtman panovníka v celém království. Tento úřad zastávali nejvýznamnější šlechtici jako Rožmberkové, Pernštejnové nebo Lobkovicové.

Husitské války přinesly nový význam hejtmanského úřadu. Jan Žižka jako hejtman táborského bratrstva vytvořil z titulu symbol vojenského a duchovního vůdcovství. Hejtmani jednotlivých husitských svazů měli téměř neomezenou moc. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 Ferdinand II. reformoval správu a ustanovil deset krajských hejtmanů jako královských úředníků. Tito hejtmani již nebyli voleni stavy, ale jmenováni panovníkem, což znamenalo posílení centralizace.

Za Marie Terezie a Josefa II. se hejtmanství stalo moderním úřadem státní správy. Krajští hejtmani řídili berní, vojenskou a politickou agendu. V 19. století se rozlišovalo mezi zemským hejtmanem jako zástupcem císaře v korunní zemi a okresními hejtmany jako úředníky státní správy. Po vzniku Československa v roce 1918 byl úřad hejtmana zrušen a nahrazen župany, později opět obnoven. V současné České republice je hejtman od roku 2000 voleným představitelem samosprávného kraje.

Hejtman a mincovnictví

Hejtmani měli významnou roli v organizaci a kontrole mincovnictví. Zemský hejtman dohlížel na královské mincovny, kontroloval kvalitu ražeb a řešil mincovní spory. V Kutné Hoře, centru stříbrné těžby, měl královský mincmistr postavení obdobné hejtmanovi. Během válečných konfliktů mohli hejtmani razit nouzové mince pro výplatu vojska. Jan Žižka jako husitský hejtman dozoroval na ražbu husitských haléřů s kalichem.

V době třicetileté války někteří hejtmani zneužívali své pravomoci k mincovním manipulacím. Albrecht z Valdštejna jako generalissimus a faktický hejtman obsazených území razil vlastní mince snížené kvality. Moravští zemští hejtmani jako kardinál Ditrichštejn měli právo razit vlastní tolary. Slezští hejtmané kontrolovali bohaté mincovny v Opolí a Ratiboři. Úřad hejtmana tak představoval důležitou instituci v organizaci předmoderního peněžního hospodářství.

Zajímavosti

• Titul hejtman se používá v českém, polském, slovenském a ukrajinském jazyce
• Albrecht z Valdštejna byl nejvýše postaveným hejtmanem v českých dějinách jako vévoda frýdlantský
• Hejtmanská pečeť byla nutná pro platnost mincovního práva udělovaného městům
• Kozácký hejtman Bohdan Chmelnický razil vlastní mince během povstání proti Polsku
• Poslední zemský hejtman v Čechách byl František Thun-Hohenstein do roku 1918
• Současní hejtmani krajů nemají žádné pravomoci v měnové oblasti