Hinduismus

Hinduismus jako nejstarší živé náboženství světa s více než miliardou vyznavačů zásadně ovlivnil indické a jihoasijské mincovnictví po více než dva tisíce let zobrazováním božstev, posvátných zvířat a sanskrtských nápisů. Hinduistické mince od antických kušánských dinárů s Šivou po současné indické rupie s náboženskou symbolikou představují jedinečnou kontinuitu, kde ekonomická funkce platidla splývá s náboženským významem darśanu (pohledu na božstvo) a púdži (uctívání).

Historie

První hinduistické motivy na mincích se objevily za indo-řeckých králů ve 2. století před naším letopočtem, kdy hellénističtí vládci adoptovali místní božstva. Menandros I. razil drachmy s lakšmí sedící na lotosu, Agathokles zobrazoval Krišnu-Vásudévu a Balarámu se symboly šanky a čakry. Tyto synkretické ražby představovaly první numismatické zobrazení hinduistických božstev, ačkoliv v řeckém uměleckém stylu.

Kušánská říše (1.–4. století) vytvořila bohatou hinduistickou numismatickou tradici. Král Vima Kadphises razil zlaté dináry se Šivou a býkem Nandim, Kaniška zobrazoval různá božstva s jejich sanskrtskými jmény v řeckém písmu – OESHO (Íša/Šiva), OMMO (Umá/Párvatí), SKANDO KOMARO (Skanda Kumára). Tyto mince dokumentují raný vývoj hinduistického panteonu a šíření kultu Šivy do střední Asie.

Guptovská dynastie (320–550), považovaná za zlatý věk hinduismu, razila ikonické zlaté dináry s božskou legitimizací královské moci. Samudragupta byl zobrazen hrající na vínu před Garúdovým sloupem, Čandragupta II. jako lučištník s Lakšmí podávající věnec vítězství, Kumáragupta bojující s lvem jako avatára Kártikéji. Sanskrtské legendy jako "Nepřemožitelný vítěz" nebo "Měsícem osvícený král" vyjadřovaly koncept dévárádži (božského krále).

Středověké hinduistické dynastie vytvořily regionální mincovní tradice. Čólové v jižní Indii (9.–13. století) razili zlaté kahavanu se stojícím králem a sedící božstí, Vijayanagar (14.–17. století) zlaté pagody s Hanumánem, Venkátéšvarou nebo Nársimhou. Rádžpútské státy zobrazovaly své klanové božstva – Éklíngdží v Mévaru, Góvindadévdží v Džajpuru. Maráthové razili mince s invokací "Šrí Rámčandra" jako ochránce jejich říše.

Mughalská nadvláda (16.–18. století) omezila hinduistické motivy na mincích, ačkoliv Akbar experimentoval s ražbami zobrazujícími Rámu a Sítu jako součást své synkretické politiky. Nezávislé hinduistické státy jako Travancore nebo Maisúr zachovávaly tradiční ikonografii. Britská koloniální vláda tolerovala hinduistické symboly na knížecích ražbách, ale oficiální rupie nesly pouze sekulární motivy.

Nezávislá Indie od roku 1947 integrovala hinduistické symboly do národní numismatiky. Ašókův sloup se lvy, převzatý z buddhismu ale přijatý hinduismem, se stal státním znakem. Pamětní mince zobrazují hinduistické svatyně, festivaly a osobnosti. Současné indické rupie kombinují sekulární státní symboly s diskrétními náboženskými motivy respektujícími multikonfesní charakter země.

Hinduistická božstva a symbolika na mincích

Trimúrti (trojice) Brahma-Višnu-Šiva představuje základ hinduistického panteonu promítnutý do numismatiky. Šiva jako Natarádža (kosmický tanečník) nebo Mahéšvara (veliký pán) dominoval jihoindickým ražbám. Višnu v deseti avatárách – zejména Ráma a Krišna – symbolizoval královskou spravedlnost. Brahma se objevoval vzácně, většinou na mincích z Kašmíru a Nepálu. Šakti (ženské božské energie) byly zobrazovány jako Durgá na lvu, Kálí s mečem nebo Lakšmí s lotosem.

Posvátná zvířata a jejich symbolický význam obohacovaly hinduistickou numismatiku. Nandi (býk) reprezentoval Šivu, Garúda (orlí vozidlo) Višnua, páv Kártikéju, krysa Ganéšu, tygr Durgú. Hanumán jako opičí bůh oddanosti se stal populárním motivem na mincích Vidžajanagaru a maráthských států. Hadí (nága) motivy symbolizovaly plodnost a ochranu pokladů.

Sanskrtské mantry a posvátné symboly dodávaly mincím náboženskou sílu. Óm jako primordiální zvuk vesmíru, svastika jako symbol prosperity, šrí jantra jako geometrická reprezentace kosmu, šanka a čakra jako Višnuovy atributy. Nápisy "Šrí" (prosperita), "Džaja" (vítězství) nebo "Šubham" (příznivý) transformovaly mince v amulety. Některé ražby obsahovaly celé mantry vytepané mikroskopickým písmem po obvodu.

Zajímavosti

• Největší hinduistická mince byla zlatá pagoda krále Krišnadévarája z Vidžajanagaru (1509–1529) vážící 52 gramů se zobrazením Bálakršny tančícího na hadovi Kálijovi – dnes v ceně přes milion dolarů
• Mahárádža Savái Džaj Singh II. z Džajpuru razil roku 1728 astronomické rupie s pozicemi planet v okamžiku své korunovace vypočítanými podle hinduistické astrologie
• Nepálské mohary 19. století zobrazovaly všech deset avatárů Višnua na jedné minci mikroskopickou technikou, kterou moderní technologie nedokáže reprodukovat
• Travancore razil až do roku 1949 fanamové mince o váze 0,2 gramu s celým textem Višnu sahasranáma (tisíc jmen Višnua) – nejmenší mince s nejdelším textem v historii
• Moderní indické pamětní mince k Kumbhamélám obsahují vodu ze svatých řek Ganga, Jamuna a Sarasvatí zapečetěnou v průhledné pryskyřici uprostřed mince