Hitlerjugend

Hitlerjugend byla mládežnická organizace nacistického Německa sdružující chlapce a mladé muže ve věku od deseti do osmnácti let. Název znamená v překladu Hitlerova mládež. Sloužila k ideologické výchově, vojenské přípravě a budování loajality vůči nacistickému režimu a osobě vůdce.

Historie

Počátky organizace sahají do roku 1922, kdy vznikl Svaz mládeže NSDAP jako pomocná složka strany. Po reorganizaci roku 1926 přijala organizace název Hitlerjugend a vedení se ujal Kurt Gruber. V období před uchopením moci zůstávala relativně malou skupinou soupeřící s mnohem početnějšími socialistickými, katolickými a jinými mládežnickými organizacemi. Teprve nacistický nástup k moci roku 1933 otevřel cestu k masovému rozšíření.

Roku 1933 se stal říšským vůdcem mládeže šestadvacetiletý Baldur von Schirach, který organizaci systematicky budoval jako monopolní výchovnou instituci pro německou mládež. Konkurenční organizace byly postupně zakázány nebo donuceny k sloučení. Roku 1936 vydal Hitler zákon o Hitlerjugend, který prohlásil výchovu mládeže mimo rodinu a školu za výlučnou doménu nacistického státu. Od roku 1939 bylo členství povinné pro všechny árijské chlapce a dívky.

Organizační struktura kopírovala územní členění nacistické strany. Chlapci od deseti do čtrnácti let patřili do Deutsches Jungvolk, od čtrnácti do osmnácti do vlastní Hitlerjugend. Dívky měly paralelní organizace Jungmädelbund a Bund Deutscher Mädel. Na vrcholu před válkou čítala organizace téměř osm milionů členů, což představovalo prakticky veškerou německou mládež.

Výcvikový program kombinoval sportovní aktivity, táboření a výlety s ideologickým školením a vojenskou přípravou. Chlapci se učili střílet, orientovat v terénu, poskytovat první pomoc a poslouchat rozkazy. Ideologická výchova vštěpovala rasistické představy, kult vůdce a pohrdání demokratickými hodnotami. Heslo organizace znělo: Führer, přikaž, my následujeme.

Během války přebírala Hitlerjugend stále více úkolů. Členové pomáhali při sklizních, protiletecké obraně, záchranných pracích po náletech i péči o uprchlíky. Starší chlapci byli nasazováni k obsluze protiletadlových baterií, která byla teoreticky dobrovolná, fakticky však povinná. V posledních měsících války byli šestnáctiletí a mladší odváděni přímo do bojových jednotek.

Fanatismus vštípený výchovou se projevil v zoufalých bojích o Berlín na jaře 1945, kdy chlapci z Hitlerjugend bránili ulice proti sovětským tankům s pancéřovými pěstmi. Mnozí padli v nesmyslném odporu za již prohranou věc. Tato tragédie zneužité mládeže patří k nejsmutnějším kapitolám konce Třetí říše. Po kapitulaci byla Hitlerjugend jako součást nacistického systému zakázána okupačními úřady.

Výchova a indoktrinace

Nacistická výchova mládeže sledovala jasný cíl: vychovat generaci bezvýhradně oddanou režimu, fyzicky zdatnou, ideologicky přesvědčenou a připravenou bojovat a zemřít pro vůdce. Intelektuální vzdělání bylo podceňováno ve prospěch tělesné zdatnosti a charakterových vlastností jako tvrdost, odvaha a poslušnost. Hitler sám prohlašoval, že chce mládež hbitou jako chrty, houževnatou jako kůže a tvrdou jako kruppovská ocel.

Typický program zahrnoval pravidelné schůzky s nácvikem pochodování, zpěvem nacistických písní a přednáškami o rasové nauce. Víkendové výlety a letní tábory kombinovaly dobrodružství v přírodě s vojenským drillem. Soutěže mezi jednotkami podporovaly soupeřivost a kolektivního ducha. Sportovní výkony byly odměňovány a slabost pohrdána.

Indoktrinace začínala v útlém věku a prostupovala všechny aktivity. Děti se učily, že Němci jsou nadřazená rasa určená k vládě, že Židé jsou nepřátelé a že demokratické hodnoty jsou projevem slabosti. Příběhy o hrdinství a oběti za vlast nahrazovaly tradiční pohádky. Autorita rodičů a církve byla systematicky podkopávána ve prospěch loajality k organizaci a vůdci.

Důsledky této výchovy přetrvávaly dlouho po válce. Generace Hitlerjugend musela po roce 1945 přehodnotit vše, čemu byla učena věřit. Proces denacifikace a převýchovy byl zdlouhavý a bolestný. Mnozí bývalí členové se s nacistickou minulostí vyrovnávali celý život, jiní popírali osobní odpovědnost poukazem na mládí a okolnosti.

Zajímavosti

• Baldur von Schirach byl v Norimberku odsouzen k dvaceti letům vězení za zločiny proti lidskosti spáchané na mládeži.
• Nůž Hitlerjugend s nápisem Krev a čest patřil k výbavě každého člena a stal se vyhledávaným sběratelským předmětem.
• Mezi bývalé členy Hitlerjugend patřili pozdější papež Benedikt XVI. nebo nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass.
• Dívčí organizace Bund Deutscher Mädel připravovala dívky na roli matek a hospodyň, nikoli na profesní kariéru.