Kovový lesk

Kovový lesk je specifický optický efekt charakteristický pro mince, medaile a další numismatické předměty, který vzniká odrazem světla od hladkého kovového povrchu. Tento jev je klíčovým faktorem při hodnocení kvality a zachovalosti mincí, přičemž původní razební lesk může zvýšit hodnotu exempláře o desítky až stovky procent.

Historie

Vědomé využívání kovového lesku v mincovnictví začalo již ve starověku. Řečtí razíči v 5. století př. n. l. leštili razidla do zrcadlového lesku, aby dosáhli maximálního kontrastu mezi reliéfem a polem mince. Nejslavnější příklad představují stříbrné dekadrachmy ze Syrakus, jejichž lesk byl tak intenzivní, že sloužily jako zrcátka pro aténské hetéry.

Římané rozvinuli techniku zachování kovového lesku používáním olivového oleje při ražbě. Olej chránil povrch před okamžitou oxidací a zajišťoval rovnoměrný lesk. Císař Augustus vydal edikt nařizující, aby všechny zlaté aureusy určené pro senátory měly "splendor dignus" (důstojný lesk), což vedlo k zavedení prvních standardů kvality povrchové úpravy.

Ve středověku se znalost vytváření kvalitního kovového lesku částečně ztratila. Teprve arabští mincmistři v córdobském chalífátu 10. století obnovili techniky leštění razidel pomocí diamantového prachu. Jejich dinárům se říkalo "slunce západu" pro jejich oslnivý zlatý lesk, který převyšoval byzantské solidy.

Renesance přinesla vědecký přístup ke kovovému lesku. Benvenuto Cellini v traktátu "O zlatnictví" (1568) popsal matematický vztah mezi úhlem razidla a intenzitou lesku. Zavedl techniku dvojitého úderu – první úder vytvořil reliéf, druhý s naolejovaným razidlem zajistil maximální lesk.

Průmyslová revoluce 19. století revolucionalizovala dosahování kovového lesku. Francouzský inženýr Philippe Gengembre vynalezl roku 1795 razící lis s kalibrovaným tlakem, který zajišťoval konstantní lesk. Jeho stroje vyráběly mince s tak dokonalým leskem, že Napoleonova vláda je používala jako diplomatické dary – takzvané "zrcadlové franky".

Moderní éra přinesla technologii proof ražby v USA roku 1936. Speciálně připravené střížky se leští diamantovými kotouči, razidla chromují a ražba probíhá vícenásobným úderem ve sterilním prostředí. Výsledný cameo efekt – matný reliéf na zrcadlovém poli – představuje vrchol technologie kovového lesku.

Typy kovového lesku a jejich hodnocení

Razební lesk (mint luster) je původní lesk získaný při ražbě, charakteristický kartáčovým efektem vznikajícím mikroskopickými radiálními liniemi od středu k okraji. Tento lesk je nejcennější a nelze jej obnovit. Gradovací společnosti hodnotí intenzitu lesku stupnicí: Full/Blazing (plný/oslnivý), Average (průměrný), Weak (slabý), None (žádný).

Proof lesk je zrcadlový lesk dosažený speciální technologií – vícenásobná ražba leštěnými razidly na leštěné střížky. Pole mince působí jako zrcadlo, zatímco reliéf zůstává matný. Kvalita proof lesku se hodnotí stupni: Deep Cameo (hluboký kontrast), Cameo (kontrast), Brilliant (lesklý).

Patinovaný lesk vzniká chemickou reakcí kovu s prostředím. Na stříbře vytváří duhové zabarvení, na mědi zelenohnědé tóny. Pokud patina nenarušuje původní razební strukturu, může zvýšit hodnotu. Obnovený lesk čištěním nebo leštěním je nežádoucí – zničí mikrostrukturu povrchu a sníží hodnotu mince o 50–90 procent.

Speciální kategorií je prooflike lesk – běžné ražby s neobvykle silným leskem připomínajícím proof. Vzniká náhodně z nových nebo čerstvě vyleštěných razidel. Tyto mince dosahují prémiových cen. Morgan dolary s označením DMPL (Deep Mirror Proof Like) se prodávají za desetinásobek běžných exemplářů.

Zajímavosti

• Nejintenzivnější kovový lesk mají rhodiované stříbrné mince – tenká vrstva rhodia vytváří lesk převyšující i platinu
• Japonští samurajové používali zlaté kobany s tak silným leskem, že sloužily jako signální zrcadla v bitvě
• NASA testovala mincovní technologii pro výrobu ultrahladkých zrcadel do vesmírných teleskopů – dosáhla odrazivosti 99,8 procent
• Falzifikátoři napodobují razební lesk rotujícími kartáči, ale mikroskop odhalí koncentrické kruhy místo radiálních linií
• Rekord drží kanadský Maple Leaf z roku 1989 – speciální technologie "9999+" vytváří lesk viditelný ze vzdálenosti 100 metrů